1. Ždírecký velký okruh

Místní rodák ing. Robert Láznička zorganizoval ve Ždírci dne 26. června 1927 motocyklový závod nazvaný "1. Ždírecký velký okruh". Jezdci se vydali na jedno kolo o délce 8 km na normálních, těžkých cestovních motocyklech. Start byl ve Ždírci u hotelu Láznička. Jelo se po silnici na Nové Ransko, kolem Pobočného (Hamerského) rybníku na Staré Ransko, Krucemburk a zpátky na Ždírec, kde byl cíl opět u Lázničkových. Vítězem závodu se stal Jan Rückl na motocyklu BSA 550ccm v čase 8 min. 24 vteřin, tedy v průměrné hodinové rychlosti 57km. Druhým v cíli byl Karel Hubáček, zubní technik z Chotěboře na Indian Scout a třetím Jan Pujman, továrník z Nového Ranska na stroji Wanderer. Po závodě Československé TT v Karlově Studánce v roce 1926 a jeho druhého ročníku na Kbelském okruhu v Praze o rok později, byl závod ve Ždírci teprve třetím veřejným motocyklovým podnikem v naší republice. Zpestřením ždíreckého závodu byl, pro pobavení diváků závod v běhu s trakaři, který se konal ovšem v menším okruhu, tzv. ždíreckém trianglu o délce 1918 metrů.

V roce 1929 zakládá ing. Robert Láznička autoklub českomoravské vysočiny Ždírec a v roce 1930 se jede již druhý "Ždírecký okruh", tentokrát v trojúhelníku státních silnic v obci, jehož délka byla 1918 metrů. V závodě na osm kol zvítězil František Kváč na motocyklu AJS 500 ccm v průměrné hodinové rychlosti 62.3 km/h. Na druhém místě se umístil Boh. Hybský na AJS 1000 ccm a třetí byl Mir. Kroufek ze Slatiňan na DKW 500 ccm. Také v tomto roce byl zpestřením závod v běhu s trakaři, kterého se opět zúčastnili místní recesisté jako v roce 1927.

Stříbrný triangl Českomoravské vrchoviny  

V roce 1931 byl uspořádán třetí Ždírecký okruh jako závod motocyklů  o "Stříbrný triangl Českomoravské vrchoviny" na 30 kol. Závod se jel už ve dvou kategoriích - do 350 a 550 ccm. Zúčastnili se jej naši, tehdy nejlepší motocykloví závodníci. Vítěz Bruno Rzehák na Rudge W 350ccm dosáhl již rychlosti 71.8 km/h a v silnější kategorii V. Liška na Rudge W 500 ccm jel průměrnou rychlostí 79.5 km/h. Dnes se těmto závodům i dosahovaným rychlostem možná shovívavě usmíváme. Dokáže si snad někdo představit, jaká to byla událost pro malou vesničku, kde projelo jedno auto nebo motocykl sotva několikráte za den? Že měly tyto podniky velký vliv na rozvoj motorismu netřeba dodávat. Do Ždírce se tehdá sjížděli lidé ze širokého okolí a motorističtí fandové doslova z celých Čech.

Rok 1932 znamenal v historii Ždíreckých závodů přelom, neboť tehdy 17. července poprvé na trianglu zahřměly motory závodních automobilů. Motocykly jely opět ve dvou obsahových kategoriích. Účast závodníků i diváků byla ještě větší. Závod se jel opět na 30 kol. V kategorii moto do 350 ccm zvítězil L. Nerad na Calthorpe 350 v průměrné rychlosti 78.4 km/h. V pětistovkách vyhrál K. Dohnal na NSU 500 v rekordu trati 80.2 km/h. Závodu se také prvně zúčastnily dvě Jawy 498 ccm, které se s jezdci F. Brandlem a B. Rzehákem umístily na druhém a třetím místě. Automobily jely ve dvou sportovních a jedné závodní kategorii a zůčastnily se mimo jiné i české Aerovky 750 ccm a slavné italské Bugatti 1500 ccm. Ty také v nejsilnějších kategoriích zvítězily když Z. Pohl na Bugatti 1500 ccm docílil průměrné rychlosti 79.5 km/h.

Stříbrný triangl Československa

Bezesporu nejslavnějším a nejrozsáhlejším motoristickým podnikem ve Ždírci byl 5. Ždírecký okruh - závod automobilů a motocyklů o " Stříbrný triangl Československa" uspořádaný 6.srpna 1933. Byl k němu také vydán oficiální program, z jehož nažloutlých stránek se dnes můžeme dočíst, že se jely závody motocyklů ve třech obsahových kategoriích, závody sidecarů bez ohledu na obsah, závody sportovních automobilů v pěti obsahových kategoriích a závodních automobilů ve dvou kategoriích - do 1500 ccm a přes 1500 ccm. Byly tu zastoupeny všechny typy Jawy od 175 ccm do 500 ccm, dále světoznámé značky jako B.A.F., Terot, Puch, A.J.S., Praga, DKW, NSU, Indian i Harley Davidson, i dnes již zapomenuté jako Velocette, Grizzly nebo Motosacoche. V automobilech se sjely na startu u Lázničkových téměř všechny typy Aerovek, nechyběly samozřejmě světoznámé Bugatti a dále zde byly stroje méně obvyklé jako Wikow, Walter Junior, Imperia, Austro nebo Daimler. Zkrátka přehlídka tehdejší evropské motoristické špičky zastoupená jmény závodníků, kteří se sjeli do malého Ždírce: Brand, Vychodil, Nerad, Paštika, Hugo, Rosák. Byl zde zastoupen celý tým Jawy neboť ing. Robert Láznička se osobně znal s ing. Janečkem, zakladatelem této slavné továrny se kterým studoval na technice. Mezi nimi byl i známý konstruktér Jawy ital Pacetti. Na automobilech pak závodili mj. Tomáš Baťa, V. Šťastný, J. Pohl, B. Sojka, M. Rezková aj. Výsledky závodů však bohužel k dispozici nejsou. Do Ždírce se sjela celá tehdejší motoristická elita. Jaký to mělo pro obec význam ve vrcholící hospodářské krizi nelze dnes ani docenit. Uspořádání takového náročného podniku bylo hlavně zásluhou rodáka ze Ždírce ing. Roberta Lázničky, který byl šiřitelem všeho nového a pokrokového. Například v roce 1926 přivezl do Ždírce první rozhlasový přijímač na baterie a uspořádal jeho veřejný poslech v hostinci u Lázničků... V létě roku 1934 však onemocněl těžkou chorobou ledvin a ve věku 47 let umírá. Jeho odchodem historie slavných Ždíreckých "Trianglů" skončila, protože se nenašel nikdo, kdo by ho nahradil.

Až teprve po válce v letech 1953 a 1954 zde uspořádal motocyklové závody chotěbořský Svazarm. Další pokus o obnovení Ždíreckého trianglu však zmařil v té době již zvýšený provoz na této silnici. Definitivní tečkou za ždíreckými motoristickými podniky byl terénní závod malých motocyklů v roce 1962...