Úvodní slovo do rubrik: Bývalé české a slovenské okruhy

V roce 1984 se u nás dokončila výstavba autodromu v Mostě a jel se na něm první závod. Tehdy hostili závody mistrovství republiky silničních motocyklů ještě pořadatelé ve Velkém Meziříčí, Městci Králové, Letohradu, Hořicích, Kopčanech, Malackách, Holíči, Karviné, Žilině, Banské Bystrici a v Kolíně. Po vybudování Masarykova okruhu v Brně o tři roky později se ozývaly hlasy, že se jednou budou jezdit mistrovské závody pouze na automotodromech – tehdy to ale nikdo nebral vážně,  považovali jsme to všichni za utopii. Vždyť se ten rok kromě Mostu a Brna jelo ještě v Jindřichově Hradci, Městci Králové, Karviné, Kopčanech, Piešťanech, Banské Bystrici, Letohradu, Hranicích, Holíči, Hořicích a v Uherském Hradišti. Navíc tu byly i další okruhy pro nižší soutěže. A pak pomalu začali odpadávat pořadatelé klasických tratí jeden za druhým. V roce 1994 se závody MR jely už jen na našich autodromech a na letišti v Českých Budějovicích. Náklady na závodění se od té doby jezdcům astronomicky zvýšily. A co stojí uspořádat závod na autodromu, kde je divák od trati doslova izolovaný a tudíž sem nechodí? Někdo to zaplatit musí a tak to řeší výše startovného, vysoké pronájmy boxů, placené treninky, a hlavně sloučení našich mistráků do závodů Evropské zóny a národních mistrovství dalších zemí.

Okruhové Mistrovství České Republiky se dnes jezdí na zahraničních autodromech. Mnohdy se pak v závodě o body nesejde ani 5 českých jezdců v jedné třídě. Proto se diváci přesouvají zpátky na přírodní okruhy, kde je atmosféra úplně jiná, než na liduprázdných ochozech dromů. Taková, na jakou jsme byli dřív zvyklí a jaká je důstojná motocyklové královny silnice. Na přírodních tratích se dnes jezdí o body do závodů s všeříkajícím názvem Road Racing. Jaká škoda, že se o tyto atraktivní závody v našem malém státě dělí rovnou dvě motocyklové federace: AČR a CAMS. Poměrně bohatý kalendář závodů, se tak v současnosti tříští do dvou šampionátů - to je bohužel smutná realita v České republice - boj o moc tak probíhá na úkor zúčastněných i přihlížejících. Nebudeme dál rozebírat systém nejrůznějších tříd a kategorií v těchto dvou konkurenčních soutěžích, není to ostatně předmětem těchto článků. 

A kde všude se dnes tyto závody vlastně jezdí? V současnosti jsou jasnou jedničkou a bezkonkurenční stálicí mezi přírodními okruhy u nás Hořice v Podkrkonoší, kde se jezdí dokonce dvakrát v roce. Další okruhy se jezdí v Ostravě – Radvanicích a ve Starém Městě. Zašlou slávu oprášili pořadatelé závodů v Těrlicích, Dymokurech a v Kopčanech. V Nepomuku, Jičíně, Holíči a Branné se jezdí závody pravidelnosti historických motocyklů. Nově se jede na okruhu na letišti v Hradci Královém, na letišti se jezdí i v Piešťanech a v průmyslové zóně v Trenčíně. V nedaleké minulosti byly na pár let oživeny závody v Praze na Strahově, v Opavě a v Malackách. Z technických a organizačních důvodů však musely skončit. Bohužel ukončeny byly i tradiční závody v Kyjově, Dvoře Královém a v Novém Mestě nad Váhom. Smekáme klobouk před nadšením pořadatelů, kteří to mají v dnešní době mnohem komplikovanější a složitější. Současné motocykly jsou dnes navíc těžší, rychlejší a výkonnější. Jsou proto kladeny stále větší nároky na bezpečnost jezdců i diváků..

Ale vraťme se zpět, přejděme na naše bývalé přírodní tratě, které se jezdily v minulém století. Vždyť jezdit mistrovství republiky znamenalo nejdřív uspět v oblastním přeboru (3. výkonostní třída) a pak v závodech přeboru ČR (2. výkonostní třída). Teprve odsud postupovali první čtyři jezdci celkového pořadí do nejvyššího mistrovství. Zkrátka 1. výkonnostní třídu si každý jezdec musel vybojovat. Všeobecně platilo, že každý okruh musel splňovat určité bezpečnostní parametry, pokud ale byl pořadatel správně zapálený pro věc a měl známé na správných místech, dalo se jet skoro všude. Nebyl problém uzavřít silnici, navézt balíky slámy, obalit sloupy, zdi, kmeny stromů, betonové můsky. Například Cena prachovských skal v Jičíně. Posvátné místo naší silnice, ale zkuste si 14 kilometrový okruh projet a uvědomte si, že tehdy ještě nebyly mobilní telefony, počítače atd. A přeci vše klapalo a závodilo se tolik let a v takovém rozsahu!

A proč vlastně jednotlivé články vznikají? O motocyklových závodech bylo napsáno mnoho reportáží, článků a knih. Bohužel mnohdy se čitatel vůbec nedozvěděl, kde přesně se tyto závody vlastně jely. I v motoristických kalendářích byl uveden většinou jen název města, nebo AMK, která závod pořádala. Samotný okruh, který byl ve skutečnosti jinde, neznalý člověk pak marně hledal, jako například v Klatovech, Čáslavi, Katovicích, Olomouci nebo v Karviné. V některých městech se okruh měnil nebo v průběhu let přesunul do jiné lokality. Také řada bývalých nemistrovských okruhů pomalu zapadá v zapomění. To vše bychom chtěli v rubrice „Bývalé české a slovenské okruhy“ napravit. Okruhy budeme vyznačovat v mapách současných i dobových. Kromě toho v jednotlivých článcích budeme k danému okruhu zveřejňovat dobové fotografie, programy, plagáty, foto ze současnosti, on-board videa, dobové videa a různé další informace a materiály, které budou v jednotlivých kapitolách článku. Tyto kapitoly si můžete aktivovat kliknutím na odkaz kapitoly článku vpravo: „všechny strany“, nebo jednoduše kliknutím na "pokračování článku", nebo: "další kapitola"…

Nezbývá než poděkovat za všechny ty fantastické fotografie Panu fotografovi Jaroslavu Sejkovi, který silničním závodům obětoval nakonec i to nejcenější. Ale také dalším známým fotografům. Také děkujeme všem divákům, kteří pořizovali amatérské záběry a vytvářeli tak úžasné vzpomínky dob minulých. Mnohdy netušíc, často zachytili naposledy místa, kam se závodní motocykly už většinou nikdy nevrátily. Naší snahou je tyto, téměř již zapomenuté drahokamy, vytáhnout opět na světlo světa. Jednotlivé články berte také jako vzpomínku a poctu všem pořadatelům a dalším nadšencům, kteří se na těchto fantastických závodech podíleli.!

Při sestavování jednotlivých článků v rubrice „Bývalé české a slovenské okruhy“ čerpáme z nejrůznějších reportáží a článků v dobových periodikách. Hlavním zdrojem však pro nás jsou příspěvky samotných pamětníků, jezdců, mechaniků, činovníků, pořadatelů a diváků, včetně jejich amatérských fotografií a filmů, které osvětlují mnohé otazníky. Hodně pomáhají také výsledky závodů v dobových programech a autenticky zaznamenaných průjezdů jednotlivých jezdců, většinou od návštěvníků závodů. Velkými pomocníky jsou unikátní knihy: Jiří Franek: Mistrovství Československa silničních motocyklů 1954-1992 a Česká silnice 1945 – 1955 od Jana Lahnera. Jednotlivé, již zveřejněné okruhy budou také neustále aktualizovány a doplňovány Vašimi novými příspěvky, za které všem předem velmi děkujeme.! Redakce www. moto.cz

Odkaz na obě rubriky zde:
https://www.moto.cz/okruhy-a-historie/byvale-ceske-okruhy
https://www.moto.cz/okruhy-a-historie/byvale-slovenske-okruhy