Zábřeh na Moravě

V roce 1946 se v Zábřehu na Moravě uspořádal silniční motocyklový závod k uctění památky místního rodáka, předválečného plochodrážního závodníka Ferdinanda Hrocha. Tento populární závod se v ulicích města nakonec jezdil  s malými pauzami až do roku 1964..

Memoriál Ferdy Hrocha

V roce 1946 byl v Zábřehu na Moravě uspořádán první ročník, později velmi populárního závodu Memoriál Ferdy Hrocha. Jednalo se o silniční závod motocyklů konaný k uctění památky úspěšného místního závodníka na ploché dráze 30. let Ferdinanda Hrocha. Rodák z nedaleké vesničky Jestřebí u Zábřeha coby vyučený automechanik začal jezdit nejprve silniční motocyklové závody, po roce 1934 mu učarovala krátká plochá dráha na škváře a tehdy velmi oblíbená dlouhá dráha na travnatých tratích. Motocykly pro závody na oválu si stavěl sám a také na nich začal sklízet úspěchy. Ve válce se pak zapojil do protifašistického odboje. V posledních dnech války přes Zábřeh přecházela fronta. Bohužel, v předvečer osvobození Zábřeha jednatřicetiletý Ferdinand Hroch padl, jako jedna z posledních obětí fašismu. Chyběl jen jediný den k míru, bylo 7. května 1945. Po válce, jakmile to situace dovolila, vznikl na popud zábřežských závodníků a kamarádů Ferdy Hrocha slavný silniční závod městem Zábřehem – Memoriál Ferdy Hrocha. S menšími přestávkami bylo uspořádáno 14 ročníků tohoto závodu, naposledy v roce 1964.

Trať prodělala řadu změn, jezdilo se ještě po kluzkých a kostkami dlážděných vozovkách, až později po asfaltovém povrchu. Trať prvního memoriálu v roce 1946 vedla přes Masarykovo náměstí, start byl do kopce v Komenského ulici, na Jiráskovu kolem nemocnice a hřbitova do Nemile, Nemilí dolů z kopce, za kulturním domem ostře doleva směrem Zábřeh, přes strouhu kolem Šubrtovy kapličky, Havlíčkovou ulicí směrem k poště a doleva nahoru na náměstí. Druhý ročník v roce 1947 se jel obráceně, trat byla ještě prodloužená o ulici Sokolskou až do „Koutů“ a zpět do města po Sušilově kolem katolického domu, kolem staré pošty na Havlíčkovu a tudy do Nemile a zpět kolem hřbitovů do Zábřeha.

Tato 7,5 km dlouhá a nebezpečná trať lemovaná stromy byla příčinou několika vážných zranění jezdců. Došlo i k jedné tragikomické nehodě v prvním ročníku závodu, když jeden ze zábřežských jezdců skončil po havárii v zatáčce v Nemili v místním rybníčku. Tehdy moc nechybělo k tomu, aby Zábřeh přišel o svého prvního městského policistu. Mezi zábřežským a nemilským hřbitovem těžce havaroval a vážně se zranil Vilém Mikula, obchodník s kožešinami ze Zábřeha. Tyto události rozhodly o přeložení závodu do ulic města, kde se okruh postupně měnil.

Od roku 1948 se jezdilo na městském okruhu dlouhém 4.200m. V roce 1952 byl tento zkrácen na délku 2.300m. Další změna trasy byla v roce 1957, tehdy se jelo na zkrácené verzi okruhu z roku 1948 s délkou jen 2.500m. Tato verze se jezdila až do roku 1964, kdy se jel poslední 14. ročník. Tedy kromě roku 1961 - tehdy byl tento okruh prodloužen o 500m. Start závodu byl vždy před hotelem Beseda a startovalo se směrem k vlakovému nádraží, dále po náměstí Osvobození na ulici Československé armády, doleva do Tunklovy ulice, doleva na Třešňovou, doleva na Postřelmovskou, doprava na Bezručovu, na konci doleva na Rovenskou přímo proti stolárně, na křižovatce doprava na Sušilovu, u zrcadla doleva na Valovou, a pod plným plynem po Valové kolem staré pošty k Besedě. Na většině tratě byly oblé a pěkně kluzké kostky, asfaltový povrch měla pouze ulice Tunklova, protože v ní měli sídlo zábřežští cestáři. V roce 1961, kdy došlo ke změně tratě, když se u Besedy odbočilo do ulice Školské, u OÚNZ doprava na Postřelmovskou a zpět k dnešnímu kulturnímu domu a doleva na ulici Československé armády, byl start na Postřelmovské ulici, v místě dnešního sídla Policie ČR.

Závod měl původně libovolný termín konání, až později se ustálil termín 9. května, na Den osvobození republiky. Závod byl velmi populární jak u jezdců, tak u diváků. Byl o to přitažlivější, že domácí pořadatelé dokázali zajistit přední jezdce-silničáře. Na této trati se představili známí jezdci, jakými byli v té době Kost, Bubeníček, Kostlivec, Parus, Vitvar, Vincenc Staša a další. Začínal zde i mladý Bohumil Staša. A také přitahovala účast místních závodníků, v čele s Josefem Truxou a Miroslavem Kratochvílem, kteří si pravidelně odnášeli cenné trofeje. Po skončení aktivní činnosti obou zmíněných, ke které značně přispělo poúnorové znárodňování po roce 1948, se oba věnovali pořádáním dalších ročníků memoriálů.

V několika posledních ročnících také startovala závodní auta třídy do 750 ccm, většinou se známými brněnskými jezdci, ale 14. ročník byl okořeněn účastí aut F3, kde se objevila samá známá jména jezdců. Ve třídě cestovních vozů zde byl zastoupen tým AZNP Mladá Boleslav.  V roce 1964 byly vydány nové předpisy pro pořádání silničních závodů a tratě ve městě se staly nevyhovujícími. Tím se prozatím ukončilo pořádání tohoto populárního závodu. S motocykly to ale v Zábřehu tak úplně neskončilo. V lese za městem byla totiž vybudována velmi pěkná motokrosová trať (Račice), kde se pořádají terénní závody - aneb motocyklový duch Ferdy Hrocha žije v Zábřehu dál...

Vzpomínky na závody v Zábřehu pomalu zapadají. Budeme proto vděční za každou Vaši informaci, dobový program závodu nebo fotografii, kterou nám pošlete ať už jako tehdejší jezdci, diváci nebo pořadatelé tohoto závodu. Tyto materiály budou do článku pak doplněny i s uvedením jejich autora..