Králodvorský čtverec (1951 - 52)

V neděli 20. května 1951 uspořádali členové AKRČs Beroun první ročník rychlostního závodu motocyklů na okruhu v sousedním Králově Dvoře. Tato obec ležící kousek za Berounem tehdy patřila do Pražského kraje a měla jen 4000 obyvatel. Okruh dlouhý 2,431 metrů, byl bez převýšení. Startovalo se na náměstí Míru před budovou městské radnice. Trať dál vedla po státní silnici ve směru na Plzeň až k sokolovně. Za ní následovala odbočka na další křižovatce do ulice Fučíkova a podél říčky Litavky se silnice vracela zpět ke startu. Samotné závody se pořádaly pod záštitou sousedních Králodvorských cementáren. Závodům předcházel sobotní povinný trénink, který se jel až odpoledne od 15 – 18 hodin. Výsledky nedělních závodů - Třída 125 ccm: vítěz J. Švancar před V. Parusem na ČZ. Třída 250 ccm: vítěz J. Vejvoda před V. Parusem na Jawách. Třída 350 ccm: 1. O. Suchánek na Nortonu před G. Havlem na Jawě. Třída nad 350 ccm: absolutní vítěz J. Makovička na Walteru před O. Suchánkem na Nortonu. Kromě třídy 125 (15 kol) jely ostatní třídy na 20 kol.

Také druhý ročník závodu byl vypsán jako místní a konal se 18. května 1952 na stejné trati. Pořadatelé tentokrát pod křídly DSLM (dobrovolný svaz lidového motorismu) vypsali závody pro sportovní vozy do 750 ccm, a jen jeden závod motocyklů třídy 350 ccm pro jezdce třetí výkonnostní třídy. Sportovní vozy jely dvě rozjíždky na 10 kol, ve finále  20 kol. Na konec se ještě odjel závod útěchy na 10 kol pro ty, kdo se nedostal do finále. Trať byla pečlivě připravena, v zatáčkách byly dokonce bíle vyznačeny krajnice. Rozjížďky automobilů vyhrály Hovorka na HMV a Štyler na Minoru. Závod motocyklů třídy 350 vyhrál tehdy ještě neznámý jezdec František Šťastný na Walteru před Baťovcem (Walter) a Kindlem (Jawa). Ve finále sportovních vozů do 750 ccm zvítězil opět Hovorka před Štylerem a Schleichertem. Po tomto závodě nastala odmlka, ve které se berounští pořadatelé věnovali terénním závodům. V Berouně - Brdatkách budovali areál, který postupně získával u jezdců stále větší respekt a věhlas. Poprvé se tam jel motokros v roce 1954..

Králův Dvůr - Počaply (1958 - 59)

Po pětileté přestávce se silniční závody motocyklů do Králova Dvora vrátily. Pořádal je téměř stejný tým lidí, jako motokros v Brdatkách. Nejvýraznější postavou byli pánové František Mottl a Jaroslav Zbuzek. Pod hlavičkou Okresního AMK Svazarmu Beroun se jelo v Králově Dvoře 1958 na novém a tentokrát trojúhelníkovém silničním okruhu ve čtvrti Počaply. Start závodu byl na hlavní silnici ve směru na Plzeň, asi 200 metrů za křižovatkou, kde se trať téměř dotýkala původního okruhu.

Po cca 600 metrů dlouhém mírném stoupání podél Dělnické kolonie, na jehož konci začínala dlažba do Levínského kopce, trať odbočila doprava na asfalt do ulice Fügnerova. Tam se rychlým pravým obloukem přes můstek, na náměstí 1. Máje, jezdci dostali k nejzajímavějšímu místu tratě, k pravotočivé zatáčce kolem trafostanice. Ta byla na další křižovatce a v poměrně prudkém stoupání u kina. Za odbočkou ke kostelu dosáhl okruh svého výškového vrcholu. Silnice potom postupně klesala Tyršovou ulicí až k pravé ostré vracečce kolem betonového sloupu zpět ke startu. Okruh měřil jen 1,6 kilometru a to dovolovalo pouze 12 jezdců na startu. V roce 1958, přesněji 14. září se odejel motocyklový závod s těmito výsledky: třída 125 ccm: 1. L. Houžvic, 2. J. Macháček, oba ČZ OHC, třída 175 ccm: 1. B. Pieš, 2. F. Svítil, 3. J. Budka všichni ČZ, třída 250 ccm: 1. V. Kvěch ČZ OHC, 2. M. Chalupník Jawa, třída 350 ccm: 1. V. Kvěch ČZ OHC, 2. M. Chalupník Jawa. Všechny závody se jely na 15 kol. Diváky nejvíce nadchl V. Kvěch ze Strakonic ale i pražský M. Chalupník na dvoutaktu Jawa. Vítěz stodvacetpětek L. Houžvic vedl i závod třídy 175 ccm, ale vyřadila ho porucha..

Druhý ročník se jel 27. září 1959. Závody na 20 kol se odjely na stejné trati s těmito výsledky: Třída 125 ccm: 1. J. Pazdera ČZ OHC, 2. K. Beneš ČZ, 3. J. Sloup ČZ. Třída 175 ccm: 1. F. Svítil, 2. B. Pieš, 3. L. Houžvic – všichni ČZ. Třída 250 ccm: 1. O. Kába, 2. O. Jičínský, 3. J. Komberec všichni Jawa. Třída 350 ccm: 1. J. Peroutka ESO, 2. O. Kába Jawa, 3. J. Komberec ČZ OHC. Diváky nejvíc upoutali krásnou a čistou jízdou plzeňáci Jan Pazdera, Josef Sloup a hlavně Jiří Peroutka z Mělníka. Ve třídě 175 startoval tehdy známý cyklista Antonín Šváb, později úspěšný plochodrážník a také dodnes čilý Jaroslav Červený z Rakovníka. Ve třídě 250 jel Jiří Havrlík z Komárna, který se později přestěhoval právě do Berouna. Závody byly pořadatelsky zvládnuty opět na velmi dobré úrovni. Bohužel, další pokračování už nebylo. Vzhledem k délce okruhu a tím potažmo i k jeho malé propustnosti, nebylo možné závod povýšit na vyšší úroveň. Navíc uzavírka Plzeňské silnice byla problematická kvůli objízdným trasám. Pořadatelé proto tento okruh definitivně opustili a v dalších letech se už věnovali dalším motoristickým podnikům..

V šedesátých letech to byly cestovní soutěže motocyklů a automobilů v Králově Dvoře (1962 - 1963), ale hlavně terénní závody motocyklů v Berouně - Brdatkách. Ty pořádali nejprve jako místní (1954, 1955), oblastní (1956 – 1961), mistrovství republiky (1962 – 1965) a v letech 1963 - 1969 mezinárodní. To se vždy v neděli, po závodě MS v Holicích, přemístila do Berouna téměř celá světová motokrosová špička, včetně mistrů světa, aby tam následující den jela závod. Od roku 1965 se pak v Brdatkách pořádal závod Dvěma směry, což byl první svého druhu na světě. Jezdci jeli každou svou rozjíždku opačným směrem.  Z okolních vesnic byla zajištěna kyvadlová autobusová doprava a tak se na svazích v Brdatkách scházelo pravidelně kolem 25000 diváků! Od roku 1962 se na podzim pořádal ještě krajský přebor, aby si mistrovskou trať mohli vyzkoušet i jezdci nižší soutěže. 1. května v roce 1970 se jelo naposled. Tak jak motokros v Berouně začal, tak i skončil - závodem pro místní a okolní jezdce. Na berounské radnici se v době normalizace vyměnili lidé a ti už neměli pro tento druh sportu náklonnost. V Brdatkách měla být přírodní rezervace a bylo tu i několik dalších projektů. Nic z toho se neuskutečnilo (přírodní rezervací byla vyhlášena až v roce 1984), dnes je vše zarostlé nálety a mladí lidé ani nevědí, že se tam nějaký motokros kdy jezdil…

V Berouně se konaly i další motoristické podniky - od roku 1962 to byly závody motokár. Poprvé na asfaltovém parkovišti před Koněpruskými jeskyněmi a pak přímo v centru Berouna na náměstí. Později se motokárové závody jezdily mezi paneláky v okolí  továrny TIBA a to nepravidelně až do roku 1989. Asi nejznámější a také poslední velkou motoristickou akcí berounských byly závody automobilů do vrchu v Berouně - Závodí. Mistrovství České republiky a mezinárodní závody se pořádaly na silnici Beroun - Železná. Úroveň těchto velmi kvalitně obsazovaných závodů však pomalu upadávala úměrně tomu, jak se zhoršoval povrch silnice. Tento podnik definitivně skončil v roce 2010. Při amatérských závodech tam došlo k tragické havárii, když jeden vůz vylétl ze silnice do míst, kde byli diváci..

Ještě jednou v novém tisíciletí svitla naděje že se motocykly do Králova Dvora vrátí. V Praze tehdy vznikla nejmenovaná společnost za účelem vybudování a provozu zkušebního polygonu, jehož součástí měl být i necelé dva kilometry dlouhý silniční okruh. Celý areál měl stát v Králově Dvoře v těsném sousedství dálnice D5 u Popovic (v záplavovém pásmu). V projektu se počítalo s volnými jízdami pro veřejnost třikrát v týdnu i s možností pořádání menších závodů. Stavební stroje začaly se skrývkou ornice, ale už po pár dnech se veškeré práce zastavily. Celá věc pak vyšuměla do ztracena, pravděpodobně z finančních důvodů. Dnes tento nezdařený projekt připomíná jen velká halda shrnuté hlíny...

Z dnešního pohledu již okruh Králodvorský čtverec neexistuje. Od roku 1988 vede středem obce dálnice D5, která nejen obec, ale i původní okruh doslova rozpůlila. Dálnici ustoupila původní trať v oblasti kolem říčky Litavky, kde silnici nahradil chodník, v původním stavu zbyla jen část po startu. Druhá verze okruhu ve čtvrti v Počaplech však zůstala dodnes zachována…

Vzpomínky na závody v Králově Dvoře pomalu zapadají. Budeme proto vděční za každou Vaši informaci, dobový program závodu nebo fotografii, kterou nám pošlete ať už jako tehdejší jezdci, diváci nebo pořadatelé tohoto závodu. Tyto materiály budou do článku pak doplněny i s uvedením jejich autora..