Jakub Kornfeil dosáhl v kvalifikaci před Velkou cenou Malajsie svého nejlepšího startovního postavení vůbec, když skončil jedenáctý a těsně vedle něj zítra bude na startu stát i jeden z jeho největších soupeřů.
Rána na ruce z Austrálie je již zhojená, rána z toho, že to v u protinožců nedopadlo tak jak si český jezdec představoval, se však „zhojit“ asi nechce. Zítra se v malajském Sepangu pojede předposlední závod letošní sezóny a Kubajz by se dle svých slov nejraději popral. Samozřejmě, že tím myslel výsledek, který by tak mohl být hojivou náplastí a zároveň motivační vzpruhou před finále ve Valencii.
Jakub Kornfeil: „V průběhu pátečních tréninků nás sice provázely drobné problémy, ovšem dnes po nich nebylo ani vidu ani slechu a vše proběhlo v naprosté pohodě. Už od pátku v sobě mám takovou zvláštní chuť se „porvat“. Ne s někým, ale spíše s něčím. A včerejší výsledky mne ještě více navnadily a tak jsem si dal za cíl, že bych chtěl skončit v kvalifikaci do desátého místa a tomu jsme i přizpůsobili naší strategii. Naplánovali jsme si s šéfmechanikem dvě zastávky v boxu s tím, že při obou obujeme nové gumy. Začátek se navíc pro nás vyvíjel dobře v tom směru, že jsem si celkem rychle zajel i velmi slušný kvalifikační čas a pro nové gumy do boxů jsem tak mohl zamířit dříve, než jsme původně měli naplánováno. Navíc se nám podařilo i odstranit všechny drobné nedostatky v nastavení motocyklu oproti rannímu tréninku. Po té co jsem vyrazil z boxu znova na trať, jsem však nebyl schopen zajet jedno jediné rozumné kolo, protože se mi tam vždy někdo dosti nešikovně namotal. Rozhodl jsem se, že zvolním a počkám, až budu mít více volna s tím, že se o vylepšení svého času pokusím sám, bez pomoci druhých, nevyšlo mi však ani jedno kolo a tak jsem zamířil znova do boxu. Před závěrečnou částí jsem tak vyfasoval opět nové pneu /směs C/ a stále jsem měl na mysli, že se chci s časem poprat tak, abych se posunul znova vpřed. Po návratu na trať a kratším vyčkávání jsem periferně uviděl Francouze Zarca a začal jsem tavit, jenže jsem ani náhodou netušil, že v průběhu kvalifikace spadl a že ho provází nějaké problémy s motocyklem a tak jsem při dalším ohlédnutí zjistil, že už za mými zády není. Pak mi moje celkem slibně rozjeté kolo pokazil jiný „Frantík“ – Louis Rossi a tak mi zůstaly už jen poslední dvě kola a já byl stále odhodlaný to tam dát, jenže vše bylo jinak. V prvé řadě jsem totálně pohnojil první zatáčku, ale to kolo jsem i přesto nevypustil a stále tahal s tím, že jsem věděl, že mám Rossiho na zádech a navíc jsem si říkal, že mám ještě jednu možnost, bohužel však byla moje představa mylná. Při výjezdu z poslední zatáčky do cíle jsem místo toho co bych se šteloval ještě na jeden pokus, uviděl jako první ze všech šachovnicový praporek. Propásl jsem to asi o dvě vteřiny a je to jeden z důvodu proč nejsem na startu v Top 10, zkrátka mi to asi není souzeno. I tak je to však moje nejlepší startovní pozice v MS doposud a moc si toho vážím. Zároveň bych rád poděkoval šéfmechanikovi za velmi vydařené nastavení motoru a už se těším na zítra.“
