Další kolo holandského mistrovství silničních závodních motocyklů pokračovalo dvojzávodem na francouzském autodromu Dijon et Prenois. Nechyběl zde ani náš jediný jeho účastník Michal Brožovič..
Tento legendární okruh u obce Prenois nedaleko města Dijon byl otevřen už v roce 1972. V sedmdesátých letech se na něm jezdily závody Formule 1 o Velkou cenu Francie a později i Švýcarska. Okruh je známý svým zvlněným profilem a jeho délka je 3,8 km. Ve dnech 26. - 27. 7. se zde konalo páté kolo holandského motocyklového šampionátu.
Michal Brožovič jel na této trati poprvé a proto využil možnost trénovat již ve středu u francouzske organizace, ve čtvrtek a pátek už v rámci závodů.
Michal: ve středu u čtvrté dvacítky tréninku jsem měl jeden pád asi ve 160 km/hod. Díky tomu, že jsem trochu přetáhl cílovku a později brzdil při předjíždění. Jinak mi okruh hned od první dvacítky tréninku sedl, je to skvělá trať, co zatáčka to stoupání nebo obráceně z kopce dolů, přičemž se vám celkem navaluje, hlavně když večer dáte nevhodnou limču :-). První pád celkem pohoda, u motorky nebyly velké škody a opravy, takže druhý den jsem bez problému pokračoval dál. Počasi bylo celé tři dny super - něco okolo 35-40 °C.
Bazén vozím celý rok s sebou, takže osvěžení bylo vždy super po ježdění. Ve středečních trénincích jsem jezdil časy po druhé dvacítce tak nějak stejné a držel jsem je až do kvalifikace, která byla ve čtvrtek po volném tréninku. V tom jsem měl ale bohužel druhý pád. Na cílovce, která je celkem dost dlouhá a šestka se tam dá držet pod plným plynem snad 5 vteřin dokážete vytočit 300. V místě, kde začnete brzdit, tak jezdci přede mnou bohužel praskl blok motoru a vytekl olej. V momentě, kdy jsem zmáčkl brzdu, tak jsem ležel a hezký kus jsem se svezl po zemi. Asi ve 280ti kilometrové rychlosti následoval pád. Naštěstí vše v pohodě, nic zlomené, motorka se odvezla a myslel jsem, že tím jsem i skončil.
Na plac za mnou ale přišli přátelé z Holandska, kteří mi nabídli, že mi pomohou s opravou, abych mohl jet o hodinu později můj závod Pro Cup 1000. Moc jsem nedoufal, že se vše stihne během hodiny, ale v šesti lidech jsme s sebou dost švihli a motocykl byl asi 10 minut před závodem zase schopný jet. Tak šup zpět do kombinézy a rychle na trať. Byla to super spolupráce a skvělý pocit, že tihle lidi nabidli pomoc, za což jsem jim moc vděčný. Sám bych to určitě nestihl, ale takto se vše zvládlo včas. Odstartováno a první závod jsem zajel na 10. místě v mojí třídě. Po závodě se motocykl trošku doladil a následovala menší večerni prohlídka města Dijon..
Druhý den v pátek se pokračovalo, jel se ještě jeden závod. Celý den se už obešel bez pádu a problémů. Start byl dobrý, ale závod se po pár minutách stopnul kvůli havárii jednoho z jezdců. Po pár minutách se opět odstartovalo a zajel jsem 11. místo. V celém šampionátu jsem se díky těmhle dvěma dojetým závodům posunul už na 17. místo v celkovém hodnocení.
Příští týden se šampionát přesouvá do německého Oscherslebenu, kde je taky hezká trať. Naposledy jsem tam byl snad před 3-4 lety. Pojedou se tam opět dva závody a chtěl bych se v nich trochu schopně umístnit a posunout zase o nějaké to místo celkově dopředu, aby vyšla v celkovém hodnocení na konci roku první desítka. O 10 dní později mě bude čekat zase Holandský Assen - ale neni to bohužel na 100% že se tam vyskytnu, protože se hned z Německa stěhuji zpět do Česka, kde budu už zůstávat. Aspoň tedy doufám, že nějaký ten čas zde strávim po 15ti letech cestování :-). Koncem září už mám registraci na závod při British Superbike v Nizozemsku, kde pojedu závod Bene cup v litrové třídě. O tři dny později se přesunu na Belgický Zolder a pak zase asi během pěti dnů poslední závod v Nizozemském Assenu...
Foto: archiv M. Brožoviče
