Nabídnout před víkendem Jakubu Kornfeilovi šest bodů za „desítku“ ve Velké ceně Katalánska, určitě by se moc dlouho nerozmýšlel a bral by to svými všemi deseti. Po závodě si však mladý Čech kladl otázku, zda přeci jenom nebylo ve hře ještě něco víc.
Již včera proklamovaný déšť do Barcelony nakonec skutečně dorazil, avšak těsně nad ránem a tak se ranní warm upy konaly na zcela mokré trati. Nicméně i přesto, že déšť už zhruba od osmé hodiny ranní neměl dalšího pokračování, nebylo ještě ani za další tři hodin později, tedy těsně před startem třídy stopětadvacítek jasné, v jakém tónu se závod bude odvíjet. Nakonec však byl závod ze strany ředitelství, vyhlášený jako suchý.
Jakub Kornfeil: „Ze strany ředitelství to bylo správné rozhodnutí, neboť si myslím, že spousta z nás byla opravdu na pochybách co obout. Myslím, že můžu říct, že se mi dost povedl start, neboť jsem se posunul minimálně o jednu celou řadu vpřed. Úvodní dvě kola byla neskutečně náročná, neboť vyjetá stopa byla asi metrová, vyjet mimo ní, procento pádu bylo vysoké. Ve druhém kole jsem se na chvíli dokonce ocitnul i na sedmé pozici, jenže jsem ji o několik dalších zatáček při pokusu o předjíždění mého kolegy ztratil, když se přede mne dosti nešetrně tlačil Fin Ajo. Úvod závodu byl v tomto směru hodně hektický. S odstupem času toho trošku lituji, že jsem nebyl tvrdší, protože udržet tu pozici, určitě by se vše vyvíjelo ještě k lepšímu konci, neboť jsem zcela bez problémů dokázal jet po celý závod stejné časy jako první pětka. Musím pochválit tým, protože porada před závodem byla velmi přínosná. Po konzultaci můj šéfmechanik udělal drobné změny v set upu, možná to byl takový mišmaš, ale hodně mi sedl. Motorově a ani na pneumatiky si stěžovat rozhodně nemůžu. Na co jsem si však pozor dávat musel, byla mokrá místa na trati, hlavně obrubníky a různé louže a fleky. Zhruba deset kol před koncem se mi na záda přiřítil Angličan Kent a vzápětí mne po dvou kolech i předjel. Jeho jízda byla velmi rozháraná a při pokusu o předjetí zpět mne dokonce vytlačil. Nebýt mojí duchapřítomnosti, asi bychom se váleli na zemi oba. Tím se vytvořil drobný odstup, který jsem tak musel dohánět. Mým hnacím motorem bylo, mu to vrátit a porazit ho. Navíc měl v tabulce o nějaký bod více než já a tak to byla jediná možnost, jak bodový odstup zredukovat. A to se mi nakonec i podařilo, byť jsem si myslel, že se mi to pokusí v závěrečném kole ještě někde vrátit. Zřejmě byl náš rozestup větší, než jsem se například já domníval. Takže ještě jednou díky všem, takhle můžeme opustit Barcelonu směr do Silverstone s hřejivým pocitem, kde jsou momentálně pouhé 4°C.“