Mohli bychom klidně začít konstatováním, že kdo v portugalském Estorilu zatím „nelehl“ snad ani není závodník, ale asi by to nebylo moc vhodné, neboť i jezdci samotní nejsou z dosavadního průběhu víkendu nijak moc unešení. Zcela určitě se těšili na něco jiného než na provazce vody z nebe.
V Austrálii si všeobecně všichni stěžovali na chladné a deštivé podmínky a následným nejdiskutovanějším tématem bylo přesunutí Velké ceny pro následující sezónu na jiný termín. To však ještě nikdo ani jen netušil co za „kýble vody“ budou padat ze zamračené oblohy, pokud to tedy tak lze vůbec nazvat, na účastníky seriálu MotoGP hned při následujícím předposledním podniku šampionátu v Portugalsku. Výsledkem tohoto rozmaru počasí tak prozatím nebylo jen abnormálně vysoký počet pádů, ale i dokonce zrušení dnešních závěrečných kvalifikací pro nezpůsobilost trati. Podle čeho však určit postavení na gridu? Řešení bylo jednoduché, přeci podle nejlepšího času z průběhu předešlých tří mokrých tréninků. A tak Jakub Kornfeil odstartuje do závodu z patnácté příčky startovního roštu.
Jakub Kornfeil: „Měl jsem v plánu spadnout 2 krát, ale nakonec jsem svůj plán o dva pády přešvihl. „Haidi“ má na konci roku moc náhradních dílů, tak by se měly trošku upotřebit. Dělám si samozřejmě srandu, protože to k závodění, pokud to tak lze za takových podmínek vůbec nazvat, asi patří. Na trati místy nebyla jenom voda, ale skoro až jezírka, kde by se daly chovat i nějaké ty ryby a hodně pádů pramenilo i z toho, že zrovna takové jezírko „trefíte“ a nemusíte tam mít ani plyn, o čemže se přesvědčili i jezdci z MotoGP. Já osobně doufám, že to byl tento víkend už pád poslední, protože ve warm upu bych už spadnout nechtěl a v závodě pak už vůbec ne. Na kvalifikaci jsem se těšil a tak je trochu škoda, že se nakonec nekonala, ale opravdu to bylo rozumné rozhodnutí. S výchozí pozicí na startu jsem spokojený, nicméně kdybych ráno nespadl, mohl jsem na tom být o něco lépe. Jenže kdo mohl vědět, že si s námi počasí pohraje až takovým způsobem. No nedá s nic dělat, prostě pravidlo je jasné, tahat se musí pořád.“
