Takový „duben“ opravdu se vším všudy, kdy prší a zase neprší. Nicméně Jakub Kornfeil obsadil i přes svoji zřejmou nespokojenost, dosavadní nejlepší umístění v kvalifikaci ze všech tří závodů zámořského turné.
Z osmnácté příčky a nejen dolů z kopce, ale taky hlavou dolů oproti Evropě, odstartuje Jakub Kornfeil do zítřejšího závodu na australském Phillip Islandu, o jehož vývoji a i výsledku zcela určitě rozhodnou velkou měrou povětrnostní podmínky, jež se zde mění snad s každou minutou. Chladný a velmi silný nárazový vítr honí po obloze mračna, z nichž dosti často velmi silně zaprší. Jeden z rozhodujících faktorů nejen zítřejšího závodu nejnižší kubatury stopětadvacítek, ale i těch dalších dvou zbývajících. Jakub se však na závod těší, snad i proto, že se mu zatím nedaří tak jak by si on sám představoval.
Jakub Kornfeil: Kvalifikace byla hodně špatná. Po čtyřech odjetých kolech jsem byl zpátky v boxu, protože mi neuvěřitelně „zklokanovatěl“ předek. Skákal tak, že i na samotných datech, která mechanici shlédli, to bylo zcela evidentní. Bohužel ovšem nevěděli, jak tenhle jev eliminovat a i přes drobnou změnu, kterou můj šéfmechanik provedl na nastavení předních vidlic, tak to nebylo nic platné. Znova jsem objel další tři nebo čtyři kola a zajel ze stejného důvodu znova do boxu. Vyměnili jsme jak předek tak i zadek a pro případ, že by to dělalo i nadále, měl jsem si zkusit v zatáčkách zadní brzdou jemně přibrzdit, aby se zadek „přilepil“ k asfaltu a pneumatika tak měla lepší grip. Vyzkoušel jsem to v prvním kole po výjezdu zpět na trať a lepší to opravdu bylo. Jelo se mi i lépe a cítil jsem se lepší, ale úplně to správné ořechové to nebylo a tudíž jsem nemohl tahat, tak jak bych chtěl. Prostě se to dneska nepodařilo nastavit a byla to velká škoda, protože být jen o pouhých šest desetinek rychlejší, což na dnešní roztrhanost pole není vůbec nic, avšak na třetí řadu by to stačilo bohatě.“