Přihlásit se
x
x
Registrovat
x

Milan Vláčil: modrý sešit - rok 1987

Po naprosto nepovedené sezóně 1986 přišlo zlepšení a první postup - do Přeboru ČSR 350 ccm. Byl zahájen závodní provoz na novém autodromu v Brně, v kalendáři ale stále převažovaly přírodní okruhy. V tomto roce také začal závodit Martin Markalous; s jeho týmem jsme se spojili a jezdili na závody společně.

 


V roce 1984 zauvodčal ve sdruženém krajském přeboru silničních motocyklů třídy 250 ccm závodit můj spolužák Milan Vláčil. V průběhu několika let se mu podařilo postoupit až do federálního mistrovství republiky. Autentické zážitky z těchto závodů jsme průběžně zapisovali do tzv. modrého sešitu, který se s odstupem času stal zajímavým svědectvím zachycujícím atmosféru a ducha tehdejší doby. Doplněn o dobové fotografie a dokumenty je modrý sešit nyní poprvé zveřejněn. Předem prosím čtenáře o shovívavost – nikdy jsem nepředpokládal publikaci těchto záznamů, text je původní a není nijak dodatečně upravený. 

S E Z O N A   1 9 8 7

250 ccm, 350 ccm: sdružený krajský přebor A+B, startovní číslo: 47 - Jawa - Junior

BRNO 18.7. 1987

Kalendář motocyklových závodů na sezónu 1987 se několikrát měnil během roku. V solicenceučasné době je odjetý Kolín, který Milan bohužel stihnout nemohl a 5.9. se ještě pojedou Tachlovice. Před námi byl ale náročný víkend 18. – 19.7., kdy Milan za 2 dny odjel 2 závody. V pátek večer celý Milan Vláčil Racing Team vyrazil směr Brno. Jezdcům oblastního přeboru skupiny C se dostalo cti zahájit provoz na zbrusu novém motodromu, který vybudovali náhradou za starou klasickou trať. Po spoustě zmatků u technické přejímky Milana mezi „céčka“ vzali do kubatury 250ccm. Motocykl byl tentokrát připraven perfektně. Mazání Renol 1:20 se osvědčilo, agresivně působí jasně červená „metalíza“, strašně rychle vypadá nová zadní krovka. Snad poprvé, co jezdíme na závody, klapalo všechno tak, jak má. Potom je radost dělat mechanika. V tréninku zajel Milan 13. čas 3:13,71. Na rovinkách byl jednoválec výrazně pomalejší, ale v zatáčkách to všude šlo jet rychleji. Protože hosty tohoto okruhu budeme pravděpodobně častěji, podrobněji se o něm rozepíšu. Trať je 5 393m dlouhá a strašně široká. Podle názoru Reinhalda Rotha 3x širší, než v Assenu a motocyklista se proto na ní cítí ztracen. Špatně se hledá ideální stopa. Povrch je dobrý, ale zatím nevyzrálý. Ještě tolik nedrží. V sobotu se o tom přesvědčil domácí borec Mirek Medek, kterému to ujelo a odnesla to pravá ruka. Po cílové rovince následuje táhlý a velmi rychlý vracák o 180°. Hop přes mírný horizont a trať začíná klesat k zavřenému esu levá-pravá. Stále dolů z kopce, ostré brzdy ke dvojité pravé zatáčce. Když je zde někdo dlouhý, má asi 50m písku na odložení motocyklu i těla. Po výjezdu následuje divácky velmi zajímavá série zatáček levá, levá-pravá, výborně přehledná z tribuny C. Zde se při závodě jezdí palba, třeba 4 jezdci se cpou vedle sebe do zatáčky. Trať ale klesá k nejnižšímu bodu autodromu, který je za další rychlou, trochu klopenou vracečkou. Na klesání okamžitě navazuje prudký stoupák, takže závodník si připadá jako na toboganu. Do následujícího eska není moc vidět, důležité jsou též převody v rychlostní skříni pro výjezd následného stoupání k cíli. Poslední dvojitá zatáčka přivede jezdce opět na startovní čáru. Motodrom je netradiční velkým převýšením (přes 70 m), většina zatáček se jezdí na dvojku. Samotný závod 250ccm nebyl příliš zajímavý. Milan si v tréninkovém tempu odkroužil 7 kol na 12. pozici. Konkurence na Moravě se ukázala nečekaně silná. Důležité ale bylo, že se s motorkou nic nestalo a v pohodě jsme mohli vyrazit na další štaci – Mistrovický trojúhelník v Letohradě. Profíci mají holt tvrdý chleba…

Výsledky 1. závodů na autodromu v Brně:

80+175 ccm                        125 ccmBrno - plánek

1. Foukal    (80 ccm)          1. Kaděrka
2. Musil      (175 ccm)        2. Quirenz ml.
3. Šiler        - “ -                   3. Neubauer
4. Matúš                             4. Vacula

250 ccm                          350 ccm
1. Pražák                         1. Quirenz st.  pr. 110,7 km/h
2. Mandrla                       2. Mandrla
3. Strnadel                       3. Frkous
4. Řehulek                       4. Berger

mapky v programuprogramvisačka V depu brněnského autodromu. Příčinou poněkud pohublé postavy je základní vojenská služba, kterou jsem v roce 1987 absolvoval..Brno

Poznámky (Milan):
Největší radost jsem měl z toho, že nic nezlobilo. Nová zadní krovka se osvědčila jako lepší. Motocykl jsem moc netrápil, potřeboval jsem, aby vydržel na Letohrad. Jinak motodrom v Brně je perfektní a těším se, až se tam zas svezu. Chce to všude přidat, ale taky asi rychlejší motorku. Rozetu jsem jel 35, možná by to sneslo 33 – při rychlejších výjezdech ze zatáček. Chce to využívat celou šířku trati a hlavně – topit pod kotlem.

 *******************************

LETOHRAD 19.7. 1987

Mistrovický trojúhelník si velmi dobře pamatujeme z loňského roku. Milan jel jako čert na 2. místě, až to nakonec v jablonecké zatáčce položil. Letos bylo všechno mnohem klidnější. Do Mistrovic jsme se přesunuli přímo ze závodů v Brně. Opět místní hospoda plná jezdců a jejich mechaniků a spánek pod dohledem našeho starého známého hasiče na seně ve stodole. Dopoledních tréninků se zúčastnili „moraváci“ M ČSSR 80, 125 MTX a 250 ZST, kompletně začínaly kubatury P ČSR 350 a SKP 250. Vše probíhalo v klidu. Přímo před námi si ustlal mladý Snížek a zlomil si klíční kost. Naší motorce se v 1. tréninku povolil plyn, ale souhra v depu byla dokonalá – ztráta minimální. V tréninku Milan obsadil 7. místo časem 1:06,60. Chybí nám srovnání s loňským rokem, zdálo se, že motocykl jede pomaleji. Chtělo to asi větší rozetu a ochudit směs. Náš závod byl na programu jako poslední, takže stručně co se v Mistrovicích odjelo a bylo vidět též v televizi:
M ČSSR 80 – vyhrál Klimek před Samákem a Havrdou, kterému vůbec nevyšel start.
P ČSSR 125 MTX – Stloukal před Juříkem a Vařachou, moc pěkné souboje na úzké trati.
M ČSSR 250 ZST – z 1. místa postupně odpadli Puškár, Placák, Junek, Kacko, až se nakonec radovali veteráni Chaloupka (1.) a Tázler (2.), třetí byl Štěpánek na ČZ MTX.
P ČSR 350 – nejlepší závod dne, zvítězil Chábera před Kuncem a Žitníkem, zvlášť Žito jezdil kládu a kolínko v zatáčkách.
Dvěstěpadesátky oblasti A+B uzavíraly program dne. Start se Milanovi příliš nepovedl a odjel až mezi posledními. Brzy se dostal na 7. místo, o které bojoval s dvojválcovým Petrem Šperlem. Zatím ale rychlé jednoválce odjely a závodily ve špičce. Postupně odpadli Veselý (z 3. místa), Sedlák (z 5.) a v posledním kole Kvaček (ze 4.). Tím Milan, který Šperlovi nedal šanci, zdědil 4. flek celkově a 3. v oblasti! Věnec nám vyfoukl dvojkař Foltán, který tímto dluží 3 piva. V podstatě jsme splnili závazek umístit se do 3. místa v oblasti, odstup od prvních byl ale hrozivý – celé jedno kolo. Buď konkurence tvrdě pracovala, nebo je motocykl pomalejší.
Podrobné výsledky tř. 250 ccm

Trénink:program

        1. Šperl P.            ČZ 2V        1:02,11 (omyl)
        2. Soukup Z.        ČZ 1V        1:02,50 !
        3. Foltán P.          Yamaha     1:02,53
        4. Kvaček J.        Jawa 1V     1:05
        5. Sedlák J.         ČZ 1V         1:05
        6. Miller M.          Yamaha      1:05
        7. VLÁČIL M.       Jawa 1V     1:06,60
        8. Veselý M.        Yamaha      1:06,64
        9. Placák I.          ČZ 1Vvisačka Letohradstartovka

Závod: 

        1. Soukup
        2. Foltán (2. VT)
        3. Placák                                                                       
        4. Vláčil
        5. Šperl P.
        6. Miller
        7. Šperl J.
        8. Práger
        9. Kubíček
       10. Šůna
       11. Konečný

Poznámky r. 2012
Na devátém místě Joska Kubiček – dnes manažer týmu Intermoto.   

Poznámky (Milan):
Tak nejdřív k nedostatkům. Neodpustitelnou chybou je zapomenutí delšího řetězu v Praze, kvůli čemuž jsem musel jet nevyhovující menší rozetu 37 a tak jsem si tam pětku šoup vždy jen na okamžik. Začala zase trochu kapat nádrž, ale to mi mechanici zabandážovali, takže to závod vydrželo. Co však bylo kritický, to byla v posledních kolech moje pravá ruka – přesněji zápěstí. V některých chvílích jsem chtěl dokonce vzdát, ale pak jsem se přemohl a přece dojel. Bolest a slabost v zápěstí si vyžádaly prodlužování brzdné dráhy a vypětí všech sil při podřazování. Byl jsem moc rád, když závod skončil a já si udržel své místo. Zápěstí to chce každopádně přes zimu posilovat. Další chybička, která se vloudila, byly podrážky na závodních botách. Pavlem nalepené gumy už byly pryč a podrážka z tvrdé kůže mi v nejnevhodnějším okamžiku na startu podklouzla. Při prohlídce pístu po závodě, který byl celý černý, jsme usoudili, že bylo možno dost ochudit směs – jelo by to líp, ale na Soukupa s Placákem bych stejně neměl, takže to nevadí. Jinak na motorce nic nezlobilo a tak to má být. Že by už konečně? Slušným umístěním v Letohradě se zvýšily šance na postup do Přeboru. Po posouzení stavu jsme s Jirkou usoudili, že musím dojet v Tachlovicích před Petrem Šperlem a nejhůř třetí. Dost vysoký cíl – uvidíme, jak to dopadne.  

zahřívací prostor v depudepo v Mistrovicíchautor016

Depo bylo v Mistrovicích umístěno přímo uprostřed JZD a atmosféra byla vždy vynikající.

                       ****************************

TACHLOVICE 6.9. 1987

Milan:
A už je tady závěrečný závod sezóny SKP A+B 250 ccm. Abych dosáhl vytýčeného cíle, snažil jsem se nic nenechat náhodě. V Tachlovicích jsme s Martinem už týden před závodem byli a trať si na cesťácích několikrát projeli. Nebyli jsme moc nadšení jejím povrchem, šířkou, stromořadím kolem ani ostrými vingly, ale shodně jsme usoudili, že rozhodující bude, jakým směrem se pojede. Samozřejmě, že se jelo pro mě méně vyhovujícím, avšak asi bezpečnějším, to znamená po směru hodinových ručiček.

U přejímky jsem vybojoval přihlášení motorky do obou kubatur (250 i 350), nebyl jsem ostatně jediný, ale nakonec jsem třistapadesátky stejně nejel. Abychom program 1987to neměli tak jednoduchý, tak těsně před prvním tréninkem třistapadesátek začalo lít jako z konve a vydrželo to asi hodinu. Pořadatelé nám dali asi 20 minut na přezutí, což jsme samozřejmě nestihli (taky se mi podařilo skřípnout duši), a tak jsme 1. trénink třistapadesátek vypustili a připravili se na dvěapůle. Martin stihl přezout (pracovali v Žuku za deště) do šípáků a byl spokojen, jak drží na silnici. Zpočátku nám motorka nechtěla jít do otáček, ale po výměně svíček to bylo v pořádku. Na mokré trati se jelo zpočátku pomalu, pak jsem postupně zrychloval. Po tréninku 250 hned následovaly 350 a tak jsme jen přelepili čísla a znovu na trať. Do tréninku jsem byl vypuštěn před Martinem, tak jsem se těšil, že se svezeme spolu. Ale dopadlo to jinak. Hned do první zatáčky jsem chtěl natrénovat brzdy do závodu (kratší brzdnou dráhu po pevném startu), ale trochu jsem to přetáh a už jsem letěl. Naštěstí žádný kotrmelce, jenom motorka a já, pěkně oba po pravém boku jak na klouzačce asi 60 metrů. Rychle jsem se sebral, zamával Martinovi, zjistil jsem, že je jen uvolněná pravá stupačka a přihnuté pravé řidítko a vydal se do dalšího trénování. Netrvalo to však dlouho. Asi o pět zatáček dál jsem si skočil do pole a tím trénink skončil. Motorku pod nánosem hlíny jsem dotlačil do parkoviště a začalo se makat. Všichni mechanici odvedli perfektní práci a jen o chvilku jsme nestihli start 350, kam by mě přeci jen vzali. Se svařeným úchytem páčky brzdy, svařenou nožní brzdou, zdrátovanou kapotáží, zalepeným plexisklemPlánek trati v Tachlovicích. Jak je na něm vidět, tak brambory, které Milan při tréninku vyoral, tam pěstují dodnes..laughing a přezutými koly na sucho jsem odjel na start 250. Až při tom jsem si všiml, že vlastně nemám pravou stupačku, ale nějaké místečko na nohu jsem si našel, takže to ani tolik nevadilo. S novými gumami na podrážkách se start ze třetí řady vydařil a odjel jsem na 3. místě za Foltánem a Vintrem. Ve druhém kole mě dost velkým rozdílem předjeli Šoun se Soukupem a brzy se vzdálili. Přede mnou daleko nikdo, ale signalizace z depa : Jeď! Hůř odstartovavší Miller na Yamaze se dere kupředu a vzdálenost na mě zkracuje o 3 sekundy na kolo. Snažím se jet rychle, ale nestačí to. V předposledním kole se kolem mne Miller mihne, že čumím. Snažím se ho držet a v posledním kole, když ho trochu zdržel jezdec o kolo zpět, nasazuji k útoku. V poslední cílové zatáčce jdu na brzdy o dost později než on a dostávám se před něj, ale mám delší stopu v zatáčce a on mě zase podjíždí. Cílem jsem projel naštvanej celkově pátej (vedoucí Vintr v posledním kole jel na brambory jako já v tréninku), ale co je důležitý – v oblasti čtvrtej, což na postup asi nestačí. Je to velká škoda, chtělo to dojet před Millerem. O přebor se však pokusím zažádat (ze čtvrtého místa) a uvidíme, jak to dopadne. Martin bohužel taky nedopadl nejlíp, když z vynikajícího druhého místa spad až na konec pole ve výjezdu ze zatáčky, kdy „utopil“ motorku. Jestli chce postoupit, musí v Mostě vyhrát a to bude těžký. Po závodě jsem se domluvil s Ivanem Placákem, že mi hrábne přes zimu do kanálů, takže motor je teď u něj. Motorka odpočívá v garáži.

Na podvozku je třeba udělat: 
1) pravou stupačku
2) zalaminovat kapotáž
3) slepit plexisklo
4) zavařit pravý držák kapotáže
5) zalaminovat nádrž (vepředu)
6) zacínovat chladič
7) přestříkat kapotáž

 startovní listinaV roce 1987 začal závodit i Martin Markalous, se kterým jsme potom nejvíc drželi partu a setkáváme se dodnes. Tady je v depu při svém úplně prvním závodě v Sendražicích 17. 5. 1987.celkově:

022

pokračování příště:

Článek byl naposledy upraven: 16.03.2019

Komentáře (0)

K článku nejsou žádné komentáře

Přidejte komentář

  1. Komentář píšete jako host. Zaregistrujte se, nebo se přihlašte k Vašemu účtu.
0 znaků
Opište text z obrázku níže

Nejnovější komentáře

Ještě mi na e-mail: napište prosím svou adresu. Děkuji
Dobrý večer zítra fotky balím a pošlu ...
Dobrý den, pokud máte nějaké fotografie, pošlete nám je naskenované nebo poštou (obratem po...
Irena36 napsal komentář k Cena města Jičína - fotogalerie
Moc pěkný fotky ...