Po vynikajícím pátém místě v kvalifikaci chtěl Kubajz všem ukázat, že se s ním musí rozhodně počítat. Díky skvělému startu se dostal na druhou pozici a už ve druhé zatáčce si mohl vůbec poprvé v životě zkusit, jaké to je vést závod Mistrovství světa, když zdolal Portugalce Miguela Oliveiru.
Kubajz tak po celá dvě kola udával tempo závodu a prakticky jen Oliveira byl schopen akceptovat nástup našeho reprezentanta. Ve třetím kole se Portugalci podařilo před Jakuba dostat, ten mu to ale v zápětí oplatil. Celá situace se opakovala ještě několikrát. Ve třetím kole se ujal vedení Oliveira a Kubajz se ho pokusil předjet na brzdách do poslední zatáčky. Bohužel ale vyjel mimo ideální stopu. Kolo šlo do smyku a po klasickém high sideru se rázem ocitl mimo trať. Do poslední chvíle se snažil zabránit pádu a dokonce to i vypadalo, že se ze španělského štěrku vyhrabe zpět na trať, bohužel však při nájezdu na mokrý pás trávy, která odděluje obrubníky a kačírek, se definitivně odporoučel k zemi.
Jakub Kornfeil:
„Dnešní závod pro mě byl zážitkem „zatím“ na celý život. Vést závod Mistrovství světa je opravdu úžasné a dneska jsem věděl, že na to i mám. Cítil jsem se velice dobře a motorka fungovala výborně. Start byl famózní, vyrazil jsem velmi dobře, a když jsem viděl, že ostatní kluci už zaklapávají do zatáčky, tak jsem se snažil to ještě trošku potáhnout, což se i povedlo. Z první zatáčky jsem vyjel na druhém místě v závěsu za Oliveirou a ve druhé už jsem byl před ním. V prvních dvou kolech jsme se několikrát předjeli. O tom mokrém místě v poslední zatáčce jsem samozřejmě věděl, ona ani ideální stopa nebyla úplně suchá. Za těchto podmínek je trať strašně nevyzpytatelná a člověk nikdy neví, co může čekat. Ve třetím kole jsem zkusil Oliveiru předjet na brzdy, věděl jsem, že to místo tam je a taky jsem se tomu snažil patřičně přizpůsobit a neakcelerovat až příliš moc, aby kolo nešlo do smyku, jenže bohužel, to skončilo tak, že i přes veškerou snahu jsem se ocitl mimo trať. Když jsem byl v kačírku, tak jsem se snažil ještě vrátit na trať, ale prostě sem najel na ,,blbou“ kluzkou trávu a bylo po všem. Vím, že to mohlo vypadat jako zbytečně riskantní manévr, ale já si na něj věřil a měl jsem v hlavě, že to vyjde. Nevím, co víc jsem mohl udělat, abych se vyhnul pádu. Z dřívějších závodů, kde jsem bojoval od osmého místa níže vím, že je potřeba zatáhnout hned ze začátku a neztratit kontakt se špicí, i proto jsem se snažil tam být a vést to. K podiu dnes bylo sice blízko, ale i hodně daleko. Závod by byl i tak hodně dlouhý a mohlo by se toho ještě hodně odehrát. Nicméně to zamrzí. Možná mi to dojde později, co jsem měl v rukách, ale to jsou závody. Každopádně nesmíme být nijak deprimovaní a jít dál za tím co bychom chtěli a z toho co bylo si nic nedělat. Za týden nás čeká další závod v Estorilu, kde se budeme snažit navázat na tento pozitivní víkend.“
