GP Katalánska, Barcelona - Catalunya 2025

Tak máme za sebou patnáctou Grand Prix motocyklového sezóny a seriál, který jsme doslova ještě před pár dny považovali za teprve naplno rozjetý, se nám neúprosně přehoupl do závěrečné fáze.

VELKÁ CENA KATALÁNSKA, ŠPANĚLSKO, 5.-7. září 2025

Letošní GP seriál má dvaadvacet Velkých cen a sledovat ho průběžně dá stále více práce. I pro běžného fanouška, který sleduje závody v televizi, nebo převážně v televizi, je dvaadvacet víkendů strávených u obrazovky moc. Resp. je to moc pro jeho rodinu. Jako bych to slyšel.

„Je třeba posekat zahradu a ty jen furt čumíš na ty svý motorky....! To mám snad dělat já? Děti se chtěji ject koupat a ty furt jen čumíš ......, u našich už jsme nebyli dva měsíce a ty furt jen......“ atd. atd.

Takže průběžné sledování Grand Prix se stále více stává výsadou lidí. pro které se Grand Prix a dění kolem Grand Prix staly předmětem práce. Do obrazu nás rychle dostanou komentátoři sportovního kanálu Nova 6, dvojka Abrahám / Svoboda, kteří nás provázejí celým seriálem. Nemusí se nám zamlouvat televizní stanice Nova, ale koukáme na ní. S komentátory je to stejné. Často s nimi nesouhlasíme, nebo se nám něco na nich nelíbí, ale pravdou je, že svou práci dělají odpovědně a dobře, že jsou součástí dění Grand Prix a se že díky jim se stáváme součástí seriálu i my, běžní fandové motorkových závodů, kterým z mnoha různých důvodů nezbývá než sedět doma na zadku a čumět do bedny. Podotýkám, že nejsem jejich fanda, jen se to snažím vidět tak, jak to je. Však ono to taky chce kus občanské odvahy vybojovat si doma víkend u obrazovky. Tak jak to v tom Katalánsku vlastně bylo?

Moto3

Mezi elitní skupinu startujících postoupivších přímo do Q2 se nevešli např. Alvaro Carpe, Dennis Foggia, Ryusei Yamanaka, ale také Angel Piqueras,  jeden ze dvou kandidátů na titul mistra světa. Kvalifikace proběhla bez zásadních překvapení. Pole position obsadil poprvé v kariéře David Almansa (ESP), vedle něho se postavil Joël Kelso a ejhle! Piqueras, jenž se sem prodral z Q1. Rueda stál až ve třetí řadě, navíc měl na hrbu Long lap penalty za „Slowon-line during practice“, pomalou jízdu ve stopě během kvalifikace.

Nejsem si úplně jist, proč byl zaveden nový systém tréninků a kvalifikací. Snad aby divák by více v napětí? No nevím. Prapůvodní systém dvou volných tréninků a dvou kvalifikací, z nichž se počítal lepší čas, byl podle mého soukromého názoru srozumitelnější a spravedlivější. Teď se o účasti v Q2 rozhoduje už v pátek, ale proč? Aby přišli diváci? Nebo aby závodníci měli ještě méně klidu? Kvůli tomuhle bych na trénink tedy nešel. Pojďme raději k závodům. Hoši, kteří vymysleli tento systém, jsou jistě chytřejší než já a taky je jich víc, tak je nechme se realizovat, možná je napadne i něco rozumnýho.

Kelsova epizoda na čele závodu byla velice krátká, od druhého okruhu byl na čele Almansa, který chtěl jednoznačně vyhrát, ale nepodařilo se mu ucuknout vedoucí skupině. Rueda byl pro trestném kolečku až na čtrnáctém místě, a tak Almansa vydržel na čele do jedenáctého kola. Rueda se po obdivuhodné stíhačce v osmém kole pojednou vynořil z houfu jezdců hned za Piquerasem v čelní skupině a ihned zaútočil na čelo závodu. Od jedenáctého kola převzal vedení a zkoušel se také utrhnout, ale ani jemu se to nepodařilo. A tak nakonec vítězství slavil Piqueras, který potřebuje nutně vyhrávat, aby mohl aspoň trochu reálně stahovat Ruedu na čele klasifikace MS. Sice vyhrál, ale na Ruedu najel jen pět bodů, což lze hodnotit tak, že se situace na na čele klasifikace nezměnila.

Moto3 Results:

1. Piqueras Angel, ESP, 32:40,243, 2. Rueda José Antonio, ESP, +0,081, 3. Furusato Taiyo, JPN, +0,156, 4. Almansa David, ESP, +0,229, 5. Fernandez Adrian, ESP, +0,542, 6. Pini Guido ITA, +0,587, 7. Kelso Joël, AUS, +0,773, 8. Muňoz David, ESP, +1,216, 9. Yamanaka Ryusei, JPN, +1,240, 10. Perrone Valentin, ARG, +1,289, 11. Lunatta Luca, ITA, 12. Quiles Maximo, ESP, 13. Carpe Alvaro, ESP, 14. Ogden Scott, GBR, 15. Uriarte Marcos, ESP.

Co k tomu dodat, Rueda je mistrem světa, teoreticky ne, prakticky ano. Mezi bodovanou patnáctkou je osm Španělů a to ještě Argentině nechávají Perroneho, protože jeho babička tam měla tetu.

Stav MS:

1. Rueda 270, 2. Piqueras 206, 3. Quiles 168, 4. Muňoz 163, 5. Carpe 149, . Kelso 132, 7. Furusato 103, 8. Almansa 101, 9. Fernandez Adrian 100, 10. Perrone 98 bodů.

A co říci k tomuhle? Sedm, resp. osm španělských jezdců v první desítce MS? Kromě Španělů se to asi nikomu extra nelíbí, ale nelze jim upřít, že mají tratě, pořadatele, závodníky, systém výchovy, zřejmě i dost peněz a že jim to jde. Kdo chce dnes něco znamenat, jde jezdit do Španělska.Všechno má ale svůj čas. Před lety zaplavily japonské motocykly celý motocyklový svět a zdálo se, že produkci tradičních výrobců v Evropě zcela zadusí. A vida nestalo se. Dnes jsou sice stále značkami špičkových parametrů, ale konkurentů mají více než dost a jejich zdánlivě neotřesitelná pozice je nenávratně pryč. Ono totiž všechno má svůj čas.

Moto2

Páteční trénink, který rozhodoval o zařazení do Q2 nebo Q1 probíhal zprvu dobře. Filip Salač obkroužil pár kol a když do konce zbývalo něco málo přes půl hodiny, vyhoupl se na třetí místo. Střední fráze byla klidová jako obvykle, čelo obsadil Holgado. Když se pět minut před koncem začalo spěchat, byl Filip na trati, ale vylepšit čas se nedařilo. Dvě minuty a devatenáct sekund před vyvěšením šachovnicové vlajky se ocitl v čele Aaron Canet, Salač byl v té chvíli dvanáctý a stále v pořadí klesal. V momentě, kdy Filip klesl na čtrnácté a tudíž poslední postupové místo, vysypal se v prvním sektoru Holanďan Veijer a zavlály žluté vlajky. To bylo dvě minuty před koncem, takže rozjeté časy se automaticky zrušily a na nové už nezbyl čas. Filip Salač postoupil do Q2 jako poslední postupující, trénink vyhrál Canet před Holgadem a Salačovým týmovým kolegou Dixonem.

Kvalifikace dopadla pro nás dobře. Z Q jedničky do dvojky postoupili Alonso, Arenas, Vietti a Sasaki a ve dvojce opět kraloval Holgado a bylo to jeho první vítězství v kvalifikaci. Druhý byl Dixon a třetí Salačův zachránce Veijer. Salač obsadil sedmé místo, což bylo vzhledem k průběhu sezóny výborné. Navíc se díky penalizacím Baltuse a Muňoze posunul na gridu na příjemné páté místo do druhé řady!

Těšili jsme se na závod, proč ne, bylo to nadějné. Jenomže jsme se těšili marně. Hned v prvních zatáčkách se Salač dostal do skrumáže, musel vyjet z dráhy a pokračoval za celým polem jezdců jako poslední. Ale nevzdal to. Během osmi kol předjel sedm soupeřů a dostal se na dvacátou pozici. Bohužel Navarro, který byl Salačem již předjet, zaútočil zpátky a našeho jezdce sejmul. Navarrovi nebylo nic, Salač skončil v Medical centru, naštěstí utrpěl jen zhmožděniny a odřeniny. Bylo po závodě, bylo po nadějích. Závod odvodil způsobem start – cíl Holgado, druhé místo vybojoval Dixon a třetí Muňoz. Hlavní aspirant na titul Manuel Gonzales skončil čtvrtý. Vůbec se nedařilo Canetovi, dosud druhému muži tabulky MS. Nejprve musel pro nebezpečnou jízdu pustit dvě pozice soupeřům (to drop 2 position due to irresponsible riding) a další snažení zakončil ve dvanáctém okruhu havárií.

Moto2 Results:

1. Holgado Daniel, ESP, 36:21,444, 2. Dixon Jake, GBR, +2,500 sec., 3. Muňoz Daniel, ESP, +3,119, 4. Gonzales Manuel, ESP, +4,497, 5. Guevara Izan, ESP, +5,859, 6. Vietti, ITA, 7. Lopez, ESP, 8. Alonso, ESP, 9. Veijer, NED, 10. Baltus, BEL, 11. Ortolá Ivan, ESP, 12. Roberts Joe, USA, 13. Ramirez, ESP, 14. Moreira (BRA), van der Goorbergh, NED.

Mezi patnáctkou bodujících osm jezdců ze Španělska. Nu žádný div. Kde se dnes po Evropě jezdí domácí závody čistých Moto dvojek? Většinou se jede mišmaš  šestikil, kde jsou třídy Moto2, Supersport 600, Superstock 600 a New Generation 600. Kde se dá dohromady plné a opravdu konkurenční pole samotných Motodvojek? Plné pole jezdců jistě, ale opravdových Moto2 motorek už ne. No jasně, je to drahé, soukromník nemá bez podpory peněz z „různých“ zdrojů šanci. A to měla být třída, která měla přinést snížení nákladů. Myslím, že starých dvěstěpadesátek jezdilo po Evropě a vůbec po světě mnohem víc a konkurence jezdců byla větší. Dneska, kdo nejede španělské Mistrovství Evropy, tak se může jít klouzat. Ale ještě díky za to, že máme to Španělsko. Aspoň se podíváme na Grand Prix do Brna, nebo do Rakouska na Spielberg potažmo Zeltweg, na Sachsenring a nebo do Maďarska na Balatonskou špagetu seu nudli.

Stav MS:

1. Gonzales 217, 2. Canet 179, 3. Moreira 175, 4. Baltus 153, 5. Dixon 152, 6. Vietti 116, 7. Holgado 112, 8. Oncü 100, 9. Arenas 96, 10. Agius 93, 11. Ramirez 92, 12. Roberts 84, 13. SALAČ 79 bodů.

Nedívejme se skrz prsty na Salačovo třinácté místo! Je to úctyhodný výkon vynikajícího jezdce. Jenomže příliš sebevědomá prohlášení z počátku sezóny o první pětce, snaze o stupně vítězů, či snad dokonce boje o titul, což media rozmázla způsobem sobě vlastním, v podstatě současné výsledky v očích veřejnosti degraduje na smolné, špatné, neodpovídající předpokladům apod. Jenže je to jinak. Máme jezdce světové extratřídy, který bojuje v mistrovství světa o první desítku. Že někomu Filip nesedí, jinému sedí, to je jiná věc. Ne všechno, co se kolem něho děje, je v pořádku. Zachovejme mu přízeň, je to to nejmenší, co pro něj můžeme udělat.

MotoGP

V první řadě, ať chceme či nechceme, se vkrádá otázka. Co je s Bagnaiou? Jezdec, který jel o titul mistra světa se najednou ocitá ve druhé desítce jezdců a jeden tragický výsledek stíhá druhý. V zásadě jsou dvě odpovědi. Všechno je v osobnosti Bagnaii, za druhé všechno je v technice a za třetí zbývá kombinace obou.

Bagnaia je dojnásobným mistrem světa, doufám že se nepletu, nikdy mi nepřipadal jako veliká hvězda nebo veliká osobnost jako třeba byl Rossi a nebo je M. Marquez. Je možné, že si myslel, že je nejlepší, což by byla první chyba a k osobnosti Bagnaii mi nesedí, a poznání, že to zdaleka není pravda, jej srazila do kolen. Ano, to je možné a podíl této příčiny jistě nějaký bude. Ale hrají zde roli a velkou roli, poměry v týmu, o kterých nevíme vůbec nic. Kdyby byl pod tak velkým tlakem, že v podstatě zapomněl jezdit, proč jezdí dál? Proč si nechává, obrazně řečeno, nakajdit na hlavu, a nenajde si nějaké řešení? Možnosti jsou, jistě by se nějaká našla. Ale z nějakého důvodu nechce. To k Bagnaiovi sedí. Je to čestný člověk, nehledá výmluvy, chce to dohrát, ať se děje, co se děje.

Za druhé. Je to v technice. A tady sázím, že to bude. Když se v týmu objevil Marc Marquez, bylo jasné, že podpora půjde za ním. Jaké zákulisí k tomu vedlo není jasné a nikdy jasné nebude. Nejsou daleko doby, kdy Marquez v trénincích kopíroval Bagnaiu a studoval jeho jízdu. Učil se, bylo to trapné, ale dělal to. Dělal to proto, že účel světí prostředky. Že by se takhle trapně učil od někoho, kdo to opravdu neumí, nelze připustit. Dále musíme vzít v úvahu, že Marquez šel k Ducati jako jednička. Jinou pozici by nebral a jaké vnější tlaky v týmu Ducati působily a co nebo kdo byl příčinou, že Bagnaia byl odsunut na vedlejší kolej, to se nelze dozvědět. Tvrdit, že to tak není, je přitažené za vlasy, a hodně. Tvrdit, že se Bagnaia psychicky sesypal poté, co se mu přestalo na motorce dařit a prakticky zapomněl jezdit, to je ještě přitaženější. A je tu také otázka, proč si ho Ducati nechávala, když získala Marqueze? Nu nejspíše proto, že kdyby se Marquezovi nedařilo, s poctami mu uspořádají na konci sezóny pohřeb a nechají si Bagnaiu. Jenže Marquezovi se začalo dařit více než výrazně, a tak se rozhodli obětovat Bagnaiu. Dva jezdci absolutní špičky v jednom týmu, to nejde dohromady. A jsme opět u toho, vše směřuje do týmu. To také trochu osvětluje prosakující informace, že Bagnaia zvažuje žalobu na tým Ducati. Když vidím v TV představitele továrního týmu Ducati, vybaví se mi postava, známá ze Tří mušketýrů. Jean Armand Duplesis, kardinál De Richelieux, člověk, jenž před pár stoletími hýbal Francií. A král to nebyl.

Kombinace obou základních faktorů probírat nebudu, protože Bagnaia jezdit nezapomněl a jsou v podstatě řečeny v předcházejících odstavcích.

Pojďme k tréninkům a závodům, je tu také otázek víc než dost. Páteční trénink rozhodující o zařazení do Q1 a Q2 byl plný překvapení. Nejrychlejším jezdcem byl překvapivě Brad Binder, jedenáctý v průběžné klasifikaci MS a s dosavadními nepříliš špičkovými umístěními (8., 7., -, 13., 6., -, 14., 15., 9., 11., 4., 7., 8. a 7.). Taktika se viditelně soustředila na umístění v první desítce, která zabezpečovala účast v Q dvojce. Nedostal se tam Quartararo (11.), Aldeguer (14.), DiGiannantonio (17.), Martin (18.), ani Bagnaia (21.). V sobotní Q jedničce postoupili podle očekávání Quartararo a DiGiannantonio, Bagnaia zůstal čtvrtý od konce. Qdvojka už byla celkem v zaběhnutých kolejích. První řada Alex Marquez, Quartararo, Marc Marquez, druhá Morbidelli, Acosta, DiGiannantonio.

Závod přinesl vítězství Alexe Marqueze před Marcem Marquezem a zásadní otázku. Nechal Marc bráchu vyhrát nebo ne? Marc vedl čtyři kola, pak se prodral na čelo Alex a udržel ho do cíle. Třetí přijel Bastianini, čtvrtý Acosta a pátý Quartararo. Pro Bastianiniho je to letos daleko nejlepší výsledek. Aldeguera vyřadila z pozic Long lap Penalty, Morbidelli si Long lap Penalty střihnul dvakrát a nakonec ještě havaroval. Spadl Bezzecchi, DiGiannantonio, Binder, Rins a ještě Savadori  a Morbidelli. Marc Marquez se několikrát ocitl těsně za Alexem, ale nezaútočil, spokojil se s druhým místem. Tak nechal Marc Alexe vyhrát nebo ne?

Alex Marquez před časem prohlásil, že brácha Marc, je tak dobrý, že s ním soupeřit o titul nemůže. Navíc Marc má v tabulce MS nedostižný náskok, právě před Alexem. Vše tedy svědčí o tom, že Marc je jedničkou, ať ho máme rádi nebo ne. Mohl by tedy nechat Alexe vyhrát, nic by se nestalo. Ztráta titulu ani prestiže mu nehrozila. Jenže to k Marcovi nesedí.

 Srovnáme-li časy z tréninků a kvalifikací, vypadá to takto:

Jen velmi zřídka se stane, že vítěz závodu v tréninku jezdí na chvostu, nebo někde v poli jezdců a vynikne až v závodě. Jistě, stává se to, jsou takové případy a dají se dohledat, ale je to výjimečné a obvykle brzy vejde ve známost, že vítěz měl nějaký specifický problém a proto byl pomalý, nebo pomalejší. Že by se den ze dne zásadně změnila výkonnost jezdce za situace, že je všechno organizačně a technicky v pořádku, nelze brát v úvahu. To zkrátka není možné. Co říká tabulka? Součet umístění v jednotlivých jízdách není moc vypovídající, ale..... Marc 18 (3, 4, 8, 3), Alex 11 (5, 3, 2, 1). Ovšem sečteme-li rozdíly v časech, byl Alex téměř o půl vteřiny rychlejší. A půlvteřina už je hodně. Půlvteřina je podivné slovo, ale přijde mi případné.

Za další. Po kvalifikaci se Marc dal slyšet, že Alex se na této trati cítí lépe a že mu sedí. V závodě jal Marc několikrát těsně za Alexem, k útoku ale nedošlo. Proč? Alex jel výborně a Marc musel jet hranu, aby se ho udržel. Útok na jeho pozici by byl riskantní už jen proto, že bráchovi do hlavy nevidíš a nevíš, jak moc on touží vyhrát a stále jen lepšího bráchu porazit. Útok mohl skončit všelijak, Alex by svou pozici jistě zadarmo nedal. A tak Marc od útoku upustil. Na tom není nic nezávodnického, nic alibistického. Vyhodnotil situaci takto a spokojil se s druhým místem. Kolik takových závodů jsme viděli. Takže Alex vyhrál a Marca regulérně porazil.

MotoGP Results:

1. Marquez Alex, ESP, 40:14,093, 2. Marquez Marc, ESP, 40:15,833, 3. Bastianini, ITA, 40:19,655, 4. Acosta, ESP, + 13,373, 5. Quartararo, FRA, +14,409,. 6. Ogura, JPN, +15,066, 7. Bagnaia, ITA, +16,048, 8. Marini, ITA, +16,372, 9. Oliveira, POR, +16,937, 10. Martin, ESP, +18,492, 11. Fenandez Raul, 12. Mir, 12. Viňales, 14. Miller, 15. Aldeguer, 16. Chantra, 17. Espargaro Aleix.

Krátce ke Sprint Race.

Alex Marquez by byl vyhrál, kdyby nespadl. Vedl od startu, k zemi se poroučel v devátém kole a přenechal pozici a tím i vítězství Marcovi. Quartararo, který od Sachsenringu zvedá hlavu, skončil druhý a za ním dojeli DiGiannantonio a Acosta, kteří se stále zlepšují. Zvláště Acosta zjevně prahne po vítězství.

Sprint Results:

1. Marquez Marc, 2. Quartararo, 3. DiGiannantonio, 4. Acosta, 5. Bastianini, 6. Binder, 7. Zarco, 8. Marini.

Stav MS:

1. Marquez Marc 487, 2. Marquez Alex 305, 3. Bagnaia 237, 4. Bezzecchi 197, 5. Acosta 183, 6. Morbidelli 161, 7. DiGiannantonio 161, 8. Quartararo 129, 9. Aldeguer 127, 10. Zarco 117, 11. Binder 95, 12. Bastianini 84.

Jak to bude dál? K tomu, abychom si udělali náhled, jak se seriál MS GP dále bude vyvíjet, je poměrně vypovídající tabulka bodových zisků za posledních pět závodů.

1. Marquez Marc 148 (dosud 1. místo), 2. Acosta 85 (5.), 3. Bezzecchi 76 (4.), 4. Marquez Alex 66 (2.), 5. Quartararo 62 (5.), 6. Bagnaia 56 (3.), 7. Marini 54 (13.)

Co z toho lze vyvodit? Marc Marquez je mistrem světa. Zcela jasně. Mimochodem plný bodový zisk z víkendu je 37 bodů (sprint 12 + race 25). Plného bodového zisku docílil letos pouze jediný jezdec a to Marc Marquez, celkem desetkrát! Nemá cenu zvažovat nějaká kdyby, je to mistr světa. Alex Marquez je vynikající jezdec, ale Marca porazí jen díky souhře příznivých okolností.  Bagnaia je dosud třetí, uvidíme jak to bude pokračovat, nedokážu zde nic předpovídat. Pojede-li mu motorka, měl by třetí místo udržet. Jinak by se mi vtírala myšlenka, že ze strany Ducati jde o sabotáž. Bezzecchi s Acostou by si to měli rozdat o dřevěnou nohu, tedy o čtvrté místo. Acosta v posledních pěti závodech získal víc bodů než Bezzecchi, ale to je tím, že Bezzecchi v Montmeló havaroval a skončil bez bodu. Morbidelli a DiGiannantonio mají shodný počet 161 bodů a zřejmě si to rozdají o šesté a sedmé místo. Quartararo se poslední dobou zlepšuje, ale má na jezdce před sebou relativně velkou bodovou ztrátu. Mohl by se rvát o pořadí a nebo se spokojit s první desítkou a spíš na sebe upozornit nějakým pozoruhodným výsledkem. No a to je všechno.

Čtěte, nadávejte, pište!

Věnceslav Černý

Nestíhám psát, mám zpoždění, jde to moc rychle za sebou. Mějte strpení. Příště San Marino, Misano..