Jakub Kornfeil: Smutná neděle

Jakub Kornfeil chtěl dát své mamince k narozeninám pěkný dárek, což se mu ostatně i osmým místem v závodě Grand Prix Malajsie podařilo. Radost však záhy zastřela tragická smrt Itala Marca Simoncelliho.

Po závodě Kubajz zářil jak malajské slunce, které nad Sepangem pralo do všech dnes velmi vydatně. To jak včera český mladík proklamoval o chuti se poprat, taky dneska do puntíku i splnil. Nebýt chybičky v poslední zatáčce bylo by jeho umístění ještě o jednu příčku lepší. Radost z výborného závodu, nádherné bitvy a dalšího výrazného bodového úspěchu, však brzy zahalila zpráva o smrti Itala Marca Simoncelliho. Úsměvy se vytratily a po tvářích místo toho začaly kanout opravdové chlapské slzy. Víc k tomu ani není co říct…., stačí jen vzpomínky.

Jakub Kornfeil: „Já bych raději asi ani nemluvil. Je vůbec o čem? Ach jo….! Dnešní vedro bylo neskutečné. Start se mi tak nějak normálně vydařil a do první zatáčky jsem najížděl z venku, protože tam nikde nebylo už místo a tak jsem se i nějak zasekl. Navíc na výjezdu byl domácí jezdec Khairuddin, který mne trochu přibrzdil a ještě mne předjel někdo z Mahindry a tak jsem měl celé špatné první kolo. Potom mi pak prostě nic jiného nezbývalo než za to pořádně vzít, protože pokud jsem měl udržet kontakt s Kentem, který společně s Moncayem začal ujíždět, tak jsem prostě musel hodně tahat. Za dvě kola jsem je sjel a zařadil se do skupinky, která byla vlastně bitvou o 10.místo. Okamžitě jsem se zapojil do bojů, které vlastně trvaly až do samotného konce závodu. Ty nejkrutější pak byly s domácím závodníkem Zulfahmi Khairuddinem, jel doma fakt hodně na krev. V nájezdu do posledního kola jsme se nechal předjet, protože jsem věděl, že by mi to někde z větru poslal, vlastně se to v průběhu závodu stalo vícekrát. Do útoku jsem chtěl již z větru já a do poslední zatáčky jsem mu to tam poslal. Byl jsem však další a on toho využil a vrátil se do ideální stopy zpátky a tím pádem skončil přede mnou. Nebyl to jednoduchý závod, protože jsem měl problémy se zadním kolem a bylo velmi těžké se s tím srovnat. Zvažovali jsme dvě varianty pneumatik, ale nakonec jsme se rozhodli pro směs F, která by měla vydržet vice, ale i tak to stejně klouzalo. Děkuju všem za to, jak mi nachystali motorku, vše fungovalo skvěle a po dlouhé době to byl skvělý souboj a výsledek to jen umocnil, ovšem jen na krátko. To je ale asi tak všechno…., to ostatní okolo je už smutné!.“


Jakub Kornfeil dosáhl v kvalifikaci před Velkou cenou Malajsie svého nejlepšího startovního postavení vůbec, když skončil jedenáctý a těsně vedle něj zítra bude na startu stát i jeden z jeho největších soupeřů.

 

 

Rána na ruce z Austrálie je již zhojená, rána z toho, že to v u protinožců nedopadlo tak jak si český jezdec představoval, se však „zhojit“ asi nechce. Zítra se v malajském Sepangu pojede předposlední závod letošní sezóny a Kubajz by se dle svých slov nejraději popral. Samozřejmě, že tím myslel výsledek, který by tak mohl být hojivou náplastí a zároveň motivační vzpruhou před finále ve Valencii.

Sepang_pat_box_077Sepang_pat_dop_125_069

Jakub Kornfeil: „V průběhu pátečních tréninků nás sice provázely drobné problémy, ovšem dnes po nich nebylo ani vidu ani slechu a vše proběhlo v naprosté pohodě. Už od pátku v sobě mám takovou zvláštní chuť se „porvat“. Ne s někým, ale spíše s něčím. A včerejší výsledky mne ještě více navnadily a tak jsem si dal za cíl, že bych chtěl skončit v kvalifikaci do desátého místa a tomu jsme i přizpůsobili naší strategii. Naplánovali jsme si s šéfmechanikem dvě zastávky v boxu s tím, že při obou obujeme nové gumy. Začátek se navíc pro nás vyvíjel dobře v tom směru, že jsem si celkem rychle zajel i velmi slušný kvalifikační čas a pro nové gumy do boxů jsem tak mohl zamířit dříve, než jsme původně měli naplánováno. Navíc se nám podařilo i odstranit všechny drobné nedostatky v nastavení motocyklu oproti rannímu tréninku. Po té co jsem vyrazil z boxu znova na trať, jsem však nebyl schopen zajet jedno jediné rozumné kolo, protože se mi tam vždy někdo dosti nešikovně namotal. Rozhodl jsem se, že zvolním a počkám, až budu mít více volna s tím, že se o vylepšení svého času pokusím sám, bez pomoci druhých, nevyšlo mi však ani jedno kolo a tak jsem zamířil znova do boxu. Před závěrečnou částí jsem tak vyfasoval opět nové pneu /směs C/ a stále jsem měl na mysli, že se chci s časem poprat tak, abych se posunul znova vpřed. Po návratu na trať a kratším vyčkávání jsem periferně uviděl Francouze Zarca a začal jsem tavit, jenže jsem ani náhodou netušil, že v průběhu kvalifikace spadl a že ho provází nějaké problémy s motocyklem a tak jsem při dalším ohlédnutí zjistil, že už za mými zády není. Pak mi moje celkem slibně rozjeté kolo pokazil jiný „Frantík“ – Louis Rossi a tak mi zůstaly už jen poslední dvě kola a já byl stále odhodlaný to tam dát, jenže vše bylo jinak. V prvé řadě jsem totálně pohnojil první zatáčku, ale to kolo jsem i přesto nevypustil a stále tahal s tím, že jsem věděl, že mám Rossiho na zádech a navíc jsem si říkal, že mám ještě jednu možnost, bohužel však byla moje představa mylná. Při výjezdu z poslední zatáčky do cíle jsem místo toho co bych se šteloval ještě na jeden pokus, uviděl jako první ze všech šachovnicový praporek. Propásl jsem to asi o dvě vteřiny a je to jeden z důvodu proč nejsem na startu v Top 10, zkrátka mi to asi není souzeno. I tak je to však moje nejlepší startovní pozice v MS doposud a moc si toho vážím. Zároveň bych rád poděkoval šéfmechanikovi za velmi vydařené nastavení motoru a už se těším na zítra.“