Jakub Kornfeil: Katarská olejová lázeň

Snad nejen všichni strážní andělé, ale i samotný Alláh byl katarskou nedělní noc při závodě MS třídy 125ccm úplně vzhůru. Nijak jinak si totiž snad ani nelze vysvětlit, proč na oleji vytékajícím z jeho vlastní Aprilie Kuba Kornfeil po celý závod nehavaroval.

Takový malý noční pouštní zázrak. Za prvé proto, že český jezdec závod vůbec dokončil, i když 23. místo rozhodně není na nějaké vyhazování čepic vysoko k nebi a za druhé pak, že je vůbec zdravý, bez jakékoliv újmy, což je v této fázi mnohem podstatně důležitější. Ano olej je nezbytnou součástí motocyklů a motocyklových závodů, avšak s vyslovením tohoto slova z očí každého motocyklového závodníka lze vyčíst zcela zjevné obavy. Olej totiž patří do motorky a nikam jinam. Ocitne-li se na výstroji či motocyklu nahání strach a riziko toho, že se něco stane, je veliké. Navíc se to „něco“ pak může stát, když to vůbec ani nečekáte a to větší je to průšvih. A byť jste profesionální jezdec s vědomím všech rizik, tak něco takového rozhodně na klidu nepřidá, obzvláště pak, když se s technickými problémy potýkáte po celý víkend.

Losail_ned_gridpodium125083

Jakub Kornfeil: „Už po zaváděcím kole jsem věděl, že to prostě fungovat nebude, navíc jsem při vyjetí na trať cítil, že mi nějak klouže noha po stupačce a proto jsem neváhal a mechaniky na startu upozornil na to, že se něco děje ať mi očistí zespodu botu a rovněž stupačku. Skutečnost toho, že mi postupně z motocyklu uniká olej, se potvrdila již ve druhém kole, kdy jsem ho začal cítit. Po příjezdu do boxu jsem pak byl já komplet celý od oleje, z mojí motorky olej kapal a motocykl mého týmového kolegy Harryho Stafforda s nímž jsem v závodě bojoval jakbysmet. Věděl jsem, že něco není v pořádku, ale snažil jsme se jet, protože jsem chtěl aspoň já odvést svou práci na 100%t, což se mi nakonec povedlo, protože ve skupince o „čtyřistaosmdesátépáté“ místo jsem byl nejúspěšnější. No aspoň jsme si s klukama trochu  zazávodili. Start se mi povedl a do první zatáčky jsem najížděl již s progresem, tedy kolem 18.- 20. místa. Bohužel mě některý z jezdců teamu FIM Italia (Tonucci či Morciano) vytlačil ven ze zatáčky po ataku některého jiného jezdce z vnitřku a tím jsem docela ztratil, i když hned v následující zatáčce jsem byl ještě schopen jim to vrátit. Posléze jsem však začal velmi brzy ztrácet a skupina přede mnou mi jak jinak než ujela. Motorka nefungovala vůbec jak by měla a i problém s plynem na výjezdu ze zatáček nikam nezmizel. Bylo to sice trošičku lepší než ve včerejší kvaldě, ale stále to nebylo ono. O nastavení předku radši ani mluvit nebudu, protože bych se akorát rozčílil. Za cely víkend se nám nepodařilo docílit nějakého aspoň trochu solidního nastavení a to je při nejmenším na pováženou.  Pokud budeme chtít v Jerezu body tak se budeme muset set sakramentsky snažit, hlavně pak můj šéfmechanik. Hrozně rád bych poděkoval týmu aspoň za něco, ale bohužel zatím není opravdu moc za co.“