Jakub Kornfeil: Prohraná bitva

Jakub Kornfeil skončil při Velké ceně Austrálie ve své kubatuře znova čtrnáctý, nicméně tentokrát však těsnou bitvu se dvěma svými soupeři při dojezdu do cíle prohrál.

Australské chladné počasí posledních dnů se podepsalo i na zdravotním stavu Jakuba Kornfeila před dnešním nedělním závodem, který se odjel, možná i trochu překvapivě za sucha. „Kubajz“ z něj sice vytěžil znova bodový výsledek, avšak tentokráte nebyl ze čtrnáctou pozicí v cíli úplně spokojený.

Phillip_Island_ned_race_397

Jakub Kornfeil: „Výsledek z ranního mokrého warm upu mi po sobotním výkonu v kvalifikaci pomohl k „probuzení“. Do závodu jsme se s celým týmem domnívali, že bude mokro a za takových podmínek by naše šance na lepší výsledek byly podstatně vyšší. OsPhillip_Island_ned_race_378obně si myslím, že bych mohl skončit někde v desítce, ovšem bohužel jelo se za sucha. Start do závodu jsem měl vyloženě tragický! I když první moment, tedy samotná reakce na světla byla dobrá, vše bylo ovlivněno tím, že jezdec o řadu přede mnou nějak zaváhal nebo se mu něco přihodilo, skoro se vůbec nerozjel a já do něj málem narazil. Musel jsem ubrat, vyhnout se mu a tím jsem hodně ztratil. Vlastně jsem byl úplně poslední a musel jsem tak vše dohánět. Během prvního kola jsem pět nebo šest soupeřů předjel. Během dalšího okruhu pak asi tři a začal jsme se dotahovat ke skupince /Španěl Martin, Nor Fagerhaug, Němec Schrőtter/, v níž jsem bojoval až do konce závodu. Říkal jsem si, že v v případě, že je dostihnu a předjedu, můžu být jedenáctý, což by nebyl výsledek k zahození. Bohužel při bitvě s Norem a Němcem nám Španěl ujel. Chtěl jsem strašně moc do čela té skupinky, říkal jsem sám sobě, že musím zatáhnout a zkusit ujet, s tím, že budu následovat Španěla. Jenže na čelo jsem se probojoval až za další kolo a to už byl „Španělák“ nenávratně fuč. Mezitím se navíc situace mezi námi třemi vyostřila, kdy došlo i na lokty, ale aspoň jsme si pořádně zazávodili, což muselo fanoušky i pobavit. Nicméně mne mrzí, že jsem tahal za nejkratší konec provázku a oba mne jen velmi těsně při finiši porazili. Říkal jsem si, že nechci na cílovou rovinku najíždět jako první, protože jsem věděl, že by mne z větru určitě předjeli a tak jsem najížděl až jako třetí. Bohužel mi to z jejich větru jenom velmi těsně nevyšlo. Chtěl bych poděkovat týmu za to, že zvládli velmi dobře tento hodně náročný víkend a jsem zklamaný z toho, že jsem jim nemohl dát lepší odměnu v podobě výsledku.“


Takový „duben“ opravdu se vším všudy, kdy prší a zase neprší. Nicméně Jakub Kornfeil obsadil i přes svoji zřejmou nespokojenost, dosavadní nejlepší umístění v kvalifikaci ze všech tří závodů zámořského turné.

Z osmnácté příčky a nejen dolů z kopce, ale taky hlavou dolů oproti Evropě, odstartuje Jakub Kornfeil do zítřejšího závodu na australském Phillip Islandu, o jehož vývoji a i výsledku zcela určitě rozhodnou velkou měrou povětrnostní podmínky, jež se zde mění snad s každou minutou. Chladný a velmi silný nárazový vítr honí po obloze mračna, z nichž dosti často velmi silně zaprší. Jeden z rozhodujících faktorů nejen zítřejšího závodu nejnižší kubatury stopětadvacítek, ale i těch dalších dvou zbývajících. Jakub se však na závod těší, snad i proto, že se mu zatím nedaří tak jak by si on sám představoval.

 

Phillip_Island_sob_vol_056Phillip_Island_sob_kval_186

Jakub Kornfeil: Kvalifikace byla hodně špatná. Po čtyřech odjetých kolech jsem byl zpátky v boxu, protože mi neuvěřitelně „zklokanovatěl“ předek. Skákal tak, že i na samotných datech, která mechanici shlédli, to bylo zcela evidentní. Bohužel ovšem nevěděli, jak tenhle jev eliminovat a i přes drobnou změnu, kterou můj šéfmechanik provedl na nastavení předních vidlic, tak to nebylo nic platné. Znova jsem objel další tři nebo čtyři kola a zajel ze stejného důvodu znova do boxu. Vyměnili jsme jak předek tak i zadek a pro případ, že by to dělalo i nadále, měl jsem si zkusit v zatáčkách zadní brzdou jemně přibrzdit, aby se zadek „přilepil“ k asfaltu a pneumatika tak měla lepší grip. Vyzkoušel jsem to v prvním kole po výjezdu zpět na trať a lepší to opravdu bylo. Jelo se mi i lépe a cítil jsem se lepší, ale úplně to správné ořechové to nebylo a tudíž jsem nemohl tahat, tak jak bych chtěl. Prostě se to dneska nepodařilo nastavit a byla to velká škoda, protože být jen o pouhých šest desetinek rychlejší, což na dnešní roztrhanost pole není vůbec nic, avšak na třetí řadu by to stačilo bohatě.“