Zajímavé fotografie od Tomáše Sinnreicha jsou ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Pořídil je jeho otec Zdeněk Sinnreich na závodech ve Zlatníkách, v Hořicích, Hradci Královém, Jičíně a Kolíně. Zachycují jezdce strašnické Jawy - Jana Bartůňka, Milana Chalupníka a další naše známé závodníky..

Atmosféru závodu mistrovství Československa silničních motocyklů na okruhu u Přímětic v roce 1963 zachytil svým fotoaparátem Kodak Retina pan Antonín Bláha. Unikátní záběry z prostoru depa a startu vystihují obraz tehdejší doby i jejich hlavních aktérů..

V našem mistrovství se začaly pomalu objevovat čtyřtaktní motocykly, které během pár let zcela ovládly závody vyšších kubatur. Zvýšené finanční nároky a reorganizace závodů ale znamenaly také postupný konec závodní kariéry mnoha tehdejších jezdců.

Těžký byl pro Milana začátek závodění mezi nejlepšími českým a slovenskými jezdci té doby v rámci federálního mistrovství. Prasklá ojnice v Brně potom znamenala předčasný konec sezóny. Pozitivem byl alespoň stříbrný věnec ze závodu v Tachlovicích.

Nový motocykl Yamaha a výborně zajetý přeborový závod v Brně (2. místo) pomohl k dalšímu postupu – tentokrát již do Mistrovství ČSSR nejsilnější kubatury 500 ccm. Nebýt nečekaných technických závad, mohlo být těch věnců v roce 1988 víc...

Když jsme u Jana Novotného, bývalého továrního jezdce týnecké Jawy byli naposledy a domlouvali další návštěvu po zimě, ani ve snu nás nenapadlo, že se už nikdy neuskuteční. Na samém konci roku přišla velmi smutná zpráva.. 

Po naprosto nepovedené sezóně 1986 přišlo zlepšení a první postup - do Přeboru ČSR 350 ccm. Byl zahájen závodní provoz na novém autodromu v Brně, v kalendáři ale stále převažovaly přírodní okruhy. V tomto roce také začal závodit Martin Markalous; s jeho týmem jsme se spojili a jezdili na závody společně.

Slavkov a jeho okolí jsou známé především bitvou tří císařů v roce 1805. Další velké bitvy se zde odehrávaly i ve století dvacátém a to přímo v ulicích samotného města - při rychlostních motocyklových závodech jezdců moravského přeboru..

Hodně divoká a ve svém konečném výsledku nejméně povedená sezóna. Ani jeden závod Milan nedokončil buď pro technické závady anebo havárie. Přesto stále dál věří, že příští rok musí být lepší...

Přestupem Milana na vysokou školu do Moskvy, kde v té době pracovali jeho rodiče, byla naděje na slušné celkové umístění a případný postup pryč. Do Československa se dostal až v červnu. Mezitím se bez jeho účasti odjely čtyři mistrovské závody krajského přeboru A+B..