Staré Město

Historie Slováckého okruhu ve Starém Městě u Uherského Hradiště sahá až do 50. let minulého století a zdejší závody patří ke stále živým motocyklovým podnikům na našich přírodních okruzích. Z tohoto malebného kraje pod hradem Buchlovem vzešlo mnoho úspěšných motocyklových závodníků a u mnohých se motorismus v krvi dědí po několik generací.

O názvu „Slovácký okruh“

Když se řekne 300 zatáček nebo Zlatý kahanec, většině motoristických fanoušků je hned jasno, kam zmiňovaný motocyklový závod zařadit. O Slováckém okruhu to však neplatí. Závody s tímto názvem se jezdily v Kyjově, Uherském Hradišti, Starém Městě, Moravanech a Kněžpoli. V minulosti vznikaly i drobné spory o původu tohoto názvu, ale většinou se to odehrávalo někde v depu při pohárku vínka. Jak to tedy bylo?

První Slovácký motocyklový okruh se konal 27.7.1947 v ulicích města Kyjova. Přestože to byl podnik vydařený, vrátily se motocyklové závody do Kyjova až v roce 1956 a to už byl název "Slovácký okruh" obsazen. V roce 1951 se jel "I. Slovácký rychlostní okruh" v ulicích Uherského Hradiště, který se v roce 1954 přestěhoval na novou trať ve Starém Městě. Poslední 16. ročník se zde odjel v roce 1968 a tím se tradiční název opět uvolnil. Toho využili pořadatelé nového motocyklového závodu v Moravanech u Kyjova, kde se poprvé startovalo v roce 1967 a od roku 1971 se zde jezdil opět "Slovácký okruh silničních motocyklů". V roce 1978 závody skončily bohužel i v Moravanech, a tak byl název opět volný. V roce 1980 putoval Slovácký okruh na nový závodní okruh v Kněžpoli u Uherského Hradiště, kde se jezdilo až do roku 1988. Po dlouhých 15 letech půstu se podařilo na letišti v Kunovicích uspořádat obnovený Slovácký okruh, jako jízdu pravidelnosti. Od roku 2004 se jezdily rychlostní závody motocyklů na trati ve Starém Městě, jako "Slovácký okruh o cenu Bohumila Kováře". Faktem však zůstává, že se již ve 40. letech 20. století jezdily ve Starém Městě cyklistické závody s názvem "Slovácký okruh cyklistů".

Počátky v Uherském Hradišti

V neděli 5. srpna 1951 uspořádal okresní autoklub rychlostní závod motocyklů v ulicích města Uherské Hradiště. Ředitelem závodu byl Ladislav Hodač a vypsány byly 4 kategorie, pro celkových 48 jezdců. Od 9:30 hod. se na trati dlouhé 2100 metrů trénovalo a ve 14:45 startovala první kategorie. Tato netradiční podívaná přilákala do ulic Uherského Hradiště až 4000 diváků a vstupné na závod činilo 30 Kčs. Děti a vojsko za 10 Kčs. Závod na 16 kol třídy do 100 ccm vyhrál s motocyklem JAWA Cyril Jašek z Bučovic. V následující třídě do 150 ccm využil znalosti místní tratě domácí jezdec Bohumil Kovář a s motocyklem ČZ porazil favorita na vítězství Jiřího Dědiče. Třídu do 250 ccm vyhrál Robert Zapletal z Hulína, který se svou Jawou ujel závod na 16 kol za 22,43.4 min. Na druhém místě dojel Jan Butula, na jediném motocyklu ČZ v této kubatuře. Před startem nejsilnější třídy 350 ccm zapršelo a proto museli jezdci na trati ze žulových kostek závodit mnohem opatrněji. Zvítězil Jan Butula z Kroměříže před Cifrou a Janem. V podvečer se v restauraci Koruna konal večírek s tancem na počest vítězů, kde byly rozděleny ceny úspěšným jezdcům.

V roce 1952 se odjely místní závody opět na stejné trati v neděli 10. srpna. Třídu 100 ccm vyhrál Bedřich Valouch a ve 150 ccm obhájil loňské vítězství domácí Bohumil Kovář. V obou nejsilnějších kubaturách získal zlatý věnec Robert Zapletal z Hulína.

V roce 1953 došlo k rozšíření závodní trati na 2950 m a program byl dvoudenní. Na trati se trénovalo v sobotu 1. srpna od 17-19 hod. a první závod startoval v neděli ve 14.00 hod. Start a cíl byl na ulici Maršála Malinovského. Po startu jezdci pokračovali třídou Rudé armády (dnešní Velehradskou), kolem budovy uherskohradištské věznice. Co se v této době odehrávalo za zdmi věznice je asi lepší více nerozebírat. Z ulice Rudé armády odbočili jezdci vlevo do ulice Vodní a dále projeli přes celé náměstí Rudé armády (dnes Mariánské). Dnešní ulicí Protzkarovou projeli k dalšímu náměstí- tenkrát Gottwadovu a dnes Masarykovu. Po projetí Nádražní ulice odbočili závodníci u nádraží vlevo do Kollárovy ulice, dále do Svatováclavské a vlevo do Mánesovy. Poslední levá zatáčka vedla zpátky do prostoru startu a cíle na třídě Maršála Malinovského. Pořadatelé z okresního Automotoklubu Svazarmu Uh. Hradiště vypsali 5 závodních tříd pro jezdce 3. výkonnostní třídy. K obvyklé třídě do 100, 125, 150 a 250 ccm přibyla v tomto roce i kategorie přes 250 - 600 ccm. Nejslabší třídu vyhrál M. Brandík, 150 ccm opět domácí B. Kovář a do 250 ccm i přes 250 ccm R. Zapletal. Závodů se v tomto roce účastnilo 73 jezdců z páté oblasti.

Nová trať ve Starém Městě

Motocyklové závody v ulicích Uherského Hradiště se těšily velké popularitě, avšak profil závodní dráhy nedovoloval uspořádat podnik většího rozsahu. Proto místní pořadatelé hledali novou vhodnou trať. Tu nalezli v sousedním Starém Městě v místech, kde se donedávna jezdil cyklistický závod "Slovácký okruh". Pro potřeby motocyklových závodů bylo třeba značně upravit úsek od pily k polnímu mlýnu. S tímto problémem laskavě vypomohli zaměstnanci národního podniku ČS státní silnice. Tak byl nový závodní okruh 15. srpna 1954 připraven k další éře silničních závodů na jižní  Moravě. Prostor startu a cíle byl situován na dnešním náměstí Hrdinů u budovy základní školy. Po 400 metrech jízdy odbočili jezdci u radnice vlevo, na ulici Velkomoravskou. Po dalších 500 metrech přišla opět levá zatáčka u mlýna. V tomto místě se potkává minulost i současnost Slováckého okruhu ve Starém Městě, protože stoupání ulicí Velehradskou vede dnes stejným místem, jako v 50. letech. Po kilometrové a lehce zahnuté rovině přišla opět levá zatáčka u pily a sjezd z kopce k Plachetkovu polnímu mlýnu. Po kilometrovém a mírně zvlněném průjezdu úsekem ulicí Tovární, přijeli jezdci zpět do města a po průjezdu poslední levé zatáčky přišel sjezd do cílové roviny. Okruh měřil 4350 metrů a vozovka z asfaltu i kostek byla dostatečně široká a tím pádem i relativně bezpečná. Parkoviště závodních strojů bylo situováno na hřišti za místní sokolovnou.

1954 a 1955

1954: IV. ročník Slováckého okruhu byl pro pořadatele i závodníky zkušební a závodilo se ve čtyřech objemových třídách. Závod motocyklů do 175 ccm vyhrál Svatopluk Knedla na stroji ČZ. Dvěstěpadesátky opanoval Karel David před Robertem Janíčkem a Miroslavem Čadou, který ale vyhrál následující třídu 350 ccm s motocyklem JAWA. Miroslav Čada získal v tento den i třetí věnec a to za 3. místo ve třídě do 500 ccm. Nestačil však na vítěze závodu Františka Helikara a druhého Ladislava Štajnera. Celkem se tohoto podniku zúčastnilo 80 závodníků a startovalo zde i několik jezců ze špičky republiky I. výkonnostní třídy.

V roce 1955 psal časopis Svět motorů, že Slovácký okruh ve Starém Městě patří k našim nejlepším závodním tratím a pořadatelé k motocyklovým třídám přidali také automobily. Kvůli tomu byly motocykly omezeny na tři objemové třídy. Závody se odjely v neděli 10. července a mezi 88 startujícími nechyběli opět jezdci z přeboru ČSR (předchůdce mistrovství republiky). Nejslabší 175 ccm vyhrál s velkým náskokem teprve 18letý Stanislav Klátil z Gottwaldova na stroji ČZ. Ve třídě 250 ccm zvítězil slovenský jezdec Edo Bertoli z Piešťan, na starším motocyklu Walter a 350 ccm vyhrál Miroslav Čada s Nortonem, který se v této sezóně stal přeborníkem ČSR a mimo to dojel např. na druhém místě na Velké ceně v Brně. 25 000 diváků podél trati očekávalo s velkým zájmem start závodů automobilů. Výsledky třídy do 1100 ccm byly započítávány do celkové klasifikace celostátního přeboru a tento závod vyhrál Jaroslav Vlček s vozem Magda vlastní konstrukce. Ve druhém závodě automobilů startovaly společně dvě kategorie s oddělenou klasifikací. Automobily do 2000 ccm vyhrál jezdec z Dolních Bojanovic Jan Filipovič s vozem BMW 328. V kategorii závodních vozů startovaly dva monoposty kopřivnické Tatry a tovární jezdci nedali ostatním žádnou šanci. Vyhrál zkušený a rychlý Jaroslav Pavelka a za ním neméně úspěšný Adolf Veřmiřovský. Třetí dojel Metoděj Přikryl, který jel také na monopostu Tatra, ale s motorem 2000 ccm. Tovární vozy Pavelky a Veřmiřovského dosahovaly výkonu až 200 koní.

Vrchol přišel v roce 1956

Okresní AMK v Uherském Hradišti zvolil další termín Slováckého okruhu na polovinu dubna 1956. Přestože byl podnik vypsán jako oblastní rychlostní závod motocyklů, sjela se do Starého Města celorepubliková špička, včetně obou našich továren JAWA i ČZ. JAWA přivezla vedle motocyklů kubatury 350 a 500 ccm pro své tovární jezdce i tři produkční pětistovky pro jezdce Janouše, Berkmana a Sedláka. Strakonická továrna ČZ přivezla novinku v podobě ČZ 250 OHC zvané "monoblok" a diváky v depu také ohromila, do té doby nevídaná věc. Byl jí velký stan, ve kterém mohli mechanici pracovat i za nepřízně počasí.

V sobotu 14. dubna od 15.00 hod. se na trati začalo trénovat a v neděli ve 14.00 hod. odstartovala kubatura 175 ccm. Na čtyřtaktních 125 OHC startovala dvojce Parus-Bartoš a ostatním jezdcům s dvoutakty nedali šanci, i když ti měli motocykly s objemem větším o 50 ccm. Nejúspěšnějším "dvoutaktářem" byl strakonický Karel Bojer, který dojel na 3. místě. Závod vyhrál mistr sportu Václav Parus, který kromě zlatého věnce bral i finanční odměnu 500 Kčs. Ve třídě 250 ccm startoval z prvního místa František Bartoš, jenž měl svůj motocykl ČZ 250 vybaven velkou hliníkovou celokapotáží. Bartoš závod vyhrál a na druhém místě dojel Jiří Koštíř. Na start kategorie 350 ccm se postavilo duo továrních jezdců Havel-Šťastný, oba na motocyklech JAWA 350 OHC. Mistr sportu František Šťastný vyhrál závod stylem start-cíl. Smůlu měl jeho kolega, taktéž mistr sportu Gustav Havel, který v závodě odpadl pro poruchu řetězu. Na druhém místě dojel do cíle Antonín Posekaný na ČZ OHC a třetí byl Josef Holubec na Nortonu. Čtvrtý a zároveň závěrečný závod VI. Slováckého okruhu startoval v 17.00 hod. Z prvního místa startoval opět Gustav Havel a stejně jako v závodě 350 ccm odpadl z bojů o vítězství. František Šťastný opět nedal nikomu šanci a závod na 15 kol ujel za 31:08,4 min. To odpovídalo průměrné rychlosti 126 km/h a stanovil tak nový traťový rekord. Na druhém místě dojel Jiří Koštíř a třetí byl Jan Janouš.

Za 3 měsíce čekal na pořadatele z OAMK další úkol - přichystat závodní okruh pro další motocyklový závod. Tentokrát se však jel jako přebor ČSR a výsledky z tohoto podniku se počítaly do celkového hodnocení sezóny 1956. Závod třídy do 175 ccm vyhrál Stanislav Malina před Karlem Bojerem a Bohumilem Řezníčkem. Ve startovní listině se objevilo také jméno domácího závodníka Milana Šobáně na motocyklu ČZ 150 ccm. Ten však v této době teprve sbíral závodnické zkušenosti. Závod třídy 250 ccm měl stejný výsledek jako dubnový Slovácký okruh. Zvítězil opět ostravský František Bartoš před S. Malinou a V. Kvěchem. Závod 350 ccm byl záležitostí mistra sportu Františka Šťastného, když do cíle závodu dojel po 15 kolech o 10 vteřin rychleji, než v dubnovém závodě. Za Františkem dojelo duo jezdců na motocyklech ČZ J. Koštíř a F. Bartoš. Diváci kolem trati s napětím očekávali, podaří-li se Františku Šťastnému pokořit vlastní traťový rekord z dubnového Slováckého okruhu kategorie do 500 ccm. Bohužel technika tentokrát stávkovala a František po pár kolech odstoupil ze závodu. Toho mistrně využil brněnský jezdec Miroslav Čada na Jawě 500 OHC a závod vyhrál před M. Berkmanem a J. Simandlem. Miroslav Čada ujel závod na 15 kol za 31:41,5 min., což odpovídalo průměrné rychlosti 123,5 km/h. Na závěr závodní neděle přišly na řadu automobily třídy 750 ccm s výsledkem: Brokeš, Barcal, Šusta.

Do celkového hodnocení přeboru ČSR za rok 1956 se počítaly mimo Starého Města i výsledky z Litomyšle, Jičína a Ostravy (nejhorší výsledek se škrtal). Přeborníky republiky se stali: Karel Bojer - 175 ccm, František Bartoš - 250 ccm, Gustav Havel - 350 ccm, František Šťastný - 500 ccm.

1957: První závod přeboru ČSR připadl Slováckému okruhu a jel se 28. dubna. Na tomto závodě mohli jezdci ukázat, jestli přes zimu nezaháleli a co nového na svých motocyklech vylepšili. Asi nejviditelnější změnou byly velké kapotáže, kterými závodníci postupně své motocykly vybavovali. Soukromí jezdci se všemožně snažili nahradit hliníkový materiál pro výrobu. Tak např. Bořivoj Sedlák vyrobil kapoty z plastické hmoty nebo Edo Bertoli použil na kapotáž svého Waltera 250 ccm lepený papír.

Závod 175 ccm vyhrál, od této sezóny zasloužilý mistr sportu František Bartoš, před slovenským Františkem Kročkou. Kročka několik kol závod vedl s dvoutaktním motocyklem ČZ 175 ccm, ale na vítěze nestačil. František Bartoš jel na čtyřtaktní ČZ 125 OHC, stejně jako třetí v pořadí Malina. Závod 250 ccm ovlivnila vysoká poruchovost záv. strojů. Vyhrál opět zms. František Bartoš před Smatlánkem a Hečkem. V závodě 350 ccm tento rok nestartoval František Šťastný a tak poleposition vybojoval dle očekávání Gustav Havel. Ten měl ale horší start a 7 kol vedl slovenský jezdec František Srna, kterého však zradil stroj. Pořadí v cíli bylo: Havel, Sedlák, Štajner. V závodě třídy 500 ccm mohli diváci vidět držitele traťového rekordu a zasloužilého mistra sportu Františka Šťastného na stroji s velkou kapotáží. Ten od druhého kola vedl čelo závodu a zajel nejrychleší kolo závodní neděle s časem 2:06.5 min., což odpovídalo průměrné rychlosti 120 km/h. V osmém kole však stihla Františkovu Jawu porucha motoru a musel vzdát. Vedení se ujal mistr sportu Gustav Havel, který ještě vylepšil nejrychlejší čas dne na 2:06.2 min. Cílem projel jako první, ale v celkové klasifikaci jel mimo soutěž, a tak bylo pořadí: Janouš, Bílý, Vaněk. Pořadatelé z OAMK připravili 8. Slovácký okruh dobře a jediné, co jim bylo vytýkáno bylo, že dostatečně nezajistili prostor parkoviště závodních strojů proti vnikání osob nepovolaných. I přesto se v následujícím roce nejel ve Starém Městě přebor ČSR, ale pouze oblastní závod.

1958: Termín oblastního závodu na Slováckém okruhu ve Starém Městě připadl na neděli 27. dubna a pořadatelé vypsali 5 závodních kategorií. I když se nejelo o body do mistrovství ČSR, tak ve startovním poli nechyběli ani naši přední jezdci. Závod 125 ccm vyhrál Václav Parus před Jaroslavem Žípkem a Stanislavem Klátilem. Všichni na strojích ČZ OHC. Ve třídě do 175 ccm jely už pouze dvoutaktní motocykly a závod vyhrál Karel Bojer ze Strakonic. Následovaly dva závody kubatury 250 ccm. Místní závod 250 vyhrál domácí jezdec z Uh. Hradiště Bohumil Kovář a v druhém závodě zvítězil Pavel Slavíček. V nejsilnější kubatuře 350 ccm porazil Miroslav Čada Gustava Havla. Oba jeli na Jawách 350 OHC.

1959: V neděli 21. června se pořadatelům podařilo vrátit mistrovství ČSR na Slovácký okruh a pro diváky připravili jednu novinku. Tou byl mistrovský závod silničních sidecarů místo třídy 500 ccm, která byla od tohoto roku zrušena. Závod 125 i 250 ccm vyhrál Stanislav Malina. Dařilo se i slovenskému jezdci Františku Srnovi, který na stroji ČZ 250 OHC dojel druhý a na konci této sezóny se stal poprvé mistrem ČSR. Třídu 175 ccm vyhrál Karel Bojer a ve třídě 350 ccm zvítězil opět fenomenální František Šťastný, který si tak otevřel cestu k dalšímu mistrovskému titulu. Gustav Havel bral "pouze" dvě třetí místa ve 250 a 350 ccm, ale chuť si napravil v závodě sajdkárů, kde startoval jako spolujezdec Ladislava Štajnera. Závod ve Starém Městě s náskokem vyhráli a vítězství zopakovali i ve Kdyni a ve Štramberku. Tím Gustav Havel získal mistrovský titul i ve třídě sidecar.

60. léta na Slováckém okruhu

1960: XI. Slovácký okruh hostil v tomto roce naposledy mistrovství republiky. Nejúspěšnějším jezdcem závodní neděle se stal strakonický Jiří Koštíř. Ten vyhrál závod 125 ccm i 175 ccm (zde jel mimo klasifikaci) a ve 250 i 350 ccm dojel druhý za Františkem Šťastným. Koho by tenkrát jen napadlo, že za několik týdnů po Slováckém okruhu přijde Jiří Koštíř o život, při závodech ve Znojmě? Na druhém místě ve třídě 125 ccm dojel ve Starém Městě František Bartoš, který po sezóně získal svůj 5. republikový titul a rozhodl se se závoděním skončit. Na závěr závodního programu startovaly automobily 750 ccm. V cíli bylo pořadí: Hubáček, Gbelec, Barcal.

1961: XII. Slovácký okruh uspořádal Automotoklub SPP Kunovice ve spolupráci s OAMK Uherské Hradiště 7. května. I přesto, že závod nebyl součástí mistrovství republiky, startovali ve Starém Městě naši nejlepší jezdci. Stanislav Malina vyhrál 125 i 175 ccm, František Šťastný zvítězil ve 250 ccm před Fero Srnou, který vyhrál následující závod 350 ccm. Závod automobilů 1150 ccm vyhrál Jiří Rosický a automobily 1300 ccm Jaroslav Bobek. Závod přilákal na 20 000 diváků, ale pořadatelé měli co dělat s neukázněností návštěvníků.

1962: V tomto roce pořádal Automotoklub SPP Kunovice motocyklový závod přímo v centru Uherského Hradiště. Podnik byl vypsán jako II. kvalifikační krajský závod motocyklů. První kvalifikace se odjela v dubnu v Moravském Krumlově. Ředitelem závodu byl ing. Slavomír Černocký a start byl situován na ulici Jiřího z Poděbrad. Dále jezdci pokračovali ulicí Svatoplukovou a doleva na třídu Maršála Malinovského. Po 250 metrech odbočili doleva na Všehrdovu ulici, na kterou navazovala dnešní Havlíčkova. Jezdci odbočili vpravo do Františkánské a následně odbočili vlevo na náměstí Rudé armády (dnes Mariánské). Po projetí celého náměstí vedla trasa vlevo ulicí Protzkarovou, vpravo ulicí Nádražní k nádraží a doleva ulicemi Na stavidle a Stojanova. Poslední zatáčkou projeli jezdci vlevo do prostoru startu a cíle na ulici Jiřího z Poděbrad. Výsledky tohoto závodu se nepodařilo dohledat, ale ve startovní listině se objevilo několik jmen jezdců, kteří to později dotáhli až na mistry republiky. Ve třídě 175 a 250 startoval jistý Bohumil Staša, v 50 ccm Bedřich Fendrich ze Znojma a ve 125 ccm Zdeněk Židlík z Kroměříže. Z místních jezdců se divákům představil Bohumil Kovář, Miloš Plachý nebo Ladislav Malina.

V roce 1963 se závodilo zase na trati ve Starém Městě a podnik byl vypsán jako krajský přebor. Ředitelem závodu byl opět ing. Černocký a parkoviště závodních strojů bylo v prostoru hřiště za základní školou. Na XIV. Slováckém okruhu zvítězili: Josef Hejmala- 125 ccm, Jaroslav Tůma- 175 ccm, Jaromír Reimer- 250 ccm a Miroslav Čada 350 ccm. V další sezóně byl ve Starém Městě klid a závody se sem vrátily až v roce 1965.

1965: XV. Slovácký okruh se odjel v neděli 27. června. Pořadatelem byl Automotoklub při městské ZO Svazarmu v Uh. Hradišti a funkci ředitele závodu vykonával nově František Křivánek. Závodilo se v pěti objemových kategoriích. Kvalifikaci pro krajský přebor třídy 50 ccm vyhrál domácí Bohumil Kovář, který startoval za Považské strojírny s motocyklem Tatran. V krajském přeboru 125 ccm dominoval Bohumil Staša, ve 175 ccm Stanislav Klátil, ve 250 ccm Jan Novosad a ve 350 ccm František Zezula. V roce 1966 a 1967 byl ve Starém Městě od motocyklů klid.

1968: Týden po závodech v Moravském Krumlově se ve Starém Městě opět závodilo na tradičním, v pořadí XVI. Slováckém okruhu. Podnik byl vypsán jako přebor jihomoravských motocyklistů a odjel se v neděli 28. dubna. Ředitelem závodu byl ing. Josef Havlíček a kolem trati se sešlo na 4000 diváků. Třída do 50 ccm se jela jako celostátní kvalifikace motocyklů do mistrovství ČSSR v násl. sezóně. Motocyklů do této kategorie se sešlo tolik, že pořadatelé museli vypsat dvě tréninkové rozjížďky. Odpolední závod opanovali jezdci na strojích značky TATRAN, když zvítězil slovenský závodník Fero Kročka, před domácím a továrním jezdcem Bohumilem Kovářem a Františkem Sobolem. Stopětadvacítky vyhrál Tibor Hrušecký z Břeclavi s motocyklem ČZ. Druhý byl Hynek Pavliš a třetí František Zohn. Závod 250 ccm na 10 kol vyhrál Eman Quirenz ml. a 350 ccm František Zezula. Závěrečný volný závod soustředil jezdce z mistrovství republiky tříd 125, 250 a 350 ccm. Jelo se na 10 kol a první v cíli byl Stanislav Klátil z Gottwaldova na Jawě 250 Junior. Druhý byl Milan Týnský na Jawě 350 OHC, který dojel do cíle 5 vteřin za vítězem a třetí místo vybojoval Jan Novosad z Miroslavi. Stanislav Klátil stanovil nejvyšší rychlost závodní neděle. Se svou Jawou jel průměrnou rychlostí 116 km/h a stal se posledním závodníkem, který na starém klasickém Slováckém okruhu ve Starém Městě získal zlatý věnec.

V roce 1968 skončila jedna dlouhá éra Slováckých okruhů v Uherském Hradišti a Starém Městě. V následující sezóně se podařilo místnímu závodníkovi Bohumilu Kovářovi na Tatranu vyhrát mistrovství ČSSR třídy 50 ccm a stal se tak historicky prvním mistrem republiky této kubatury v Československu. Název závodu "Slovácký okruh" se na nějakou dobu přestěhoval do Moravan u Kyjova, kde se závodilo do roku 1978. 24. srpna 1980 se podařilo vrátit motocyklové závody do okolí Uherského Hradiště. Na Slováckém okruhu v Kněžpoli se závodilo až do roku 1988, ale to už je kapitola sama o sobě..

Slovácký okruh o Cenu Bohumila Kováře

Po patnáctiletém půstu se partě nadšenců, sdružených v novém Motosport klubu Uherské Hradiště o.s., podařilo vrátit motocyklové závody na Slovácko. Mezi zakladatele nové závodní tradice patřili od začátku bratři Karáskové, Josef Mizera, František Karafiát a celý kolektiv bývalých, současných a nebo budoucích závodníků. V neděli 10. srpna 2003 se konal obnovený "1. Slovácký okruh o Cenu Bohumila Kováře", jako jízda pravidelnosti historických závodních motocyklů a sidecarů. Nejúspěšnější domácí jezdec Bohumil Kovář se obnovené premiéry nedožil, protože nás navždy opustil v roce 2000. Ředitelem závodu byl Oldřich Čížek a vedoucím parkoviště závodních strojů Petr Verbík. Trasa závodu měřila 3400 metrů a měla 7 pravých a 12 levých zatáček. Jelikož se závodilo na betonové ploše kunovického letiště, nebylo na trati žádné převýšení. Pořadatelé vypsali k veteránským kategoriím také volnou třídu. V sobotu se na trati trénovalo a nejrychlejšího tréninkového času dosáhl s Hondou RS 250 místní závodník Karel Matuš jr. Závody přišly na řadu v neděli a mezi přihlášenými jezdci se objevili i závodníci, kteří závodili na Slováckém okruhu ve Starém Městě již v 50. letech. S motocyklem ESO 500 ccm startoval 77letý vítěz Slováckého okruhu z roku 1956 a 1958 Václav Parus a chybět nemohl ani místní matador a držitel pěti bodů z mistrovství světa silničních motocyklů Milan Šobáň senior. Z domácích jezdců se závodu účastnil také Karel Matuš senior, který vyhrál třídu sidecar se svojí SUZUKI Tamara a nechyběli ani jeho dva synové Pavel a již zmíněný Karel junior. Dále se divákům představil Milan Šobáň junior, držitel traťového rekordu ze závodů v Kněžpoli Karel Kalina, desetinásobný mistr Československa Peter Baláž nebo rychlý vídeňský profesor Martin Loicht. Jelikož se 1. Slovácký okruh pořadatelům vydařil, mohli se v následujícím roce se svým podnikem přestěhovat na novou trať do Starého Města.

II. Slovácký okruh o Cenu Bohumila Kováře se ve Starém Městě jel o svátečním víkendu 8. a 9. května 2004. Okruh měřil 4200 m, převýšení bylo 35 m a trať měla 7 levých a 7 pravých zatáček. Start byl situován na ulici Huštěnovské a po 600 metrech následovala pravá zatáčka. Po kilometrovém stoupání ulicí Velehradskou, po které vedla trasa závodu i v 50. a 60. letech, přišla ostrá levá zatáčka a táhlý sjezd z kopce pod most na silnici 55 směr Huštěnovice. Po dalším 1,5 km přišla poslední pravá zatáčka a po projetí kruhového objezdu vjížděli jezdci do prostoru startu a cíle. Parkoviště závodních strojů bylo v areálu zemědělské školy. Podnik byl vypsán jako volný rychlostní závod klasiků tříd do 250, do 350 a nad 350 ccm. Nechyběly ani populární sidecary, které se staly doslova doménou místních závodníků a každý rok přibývaly další posádky a nové stroje. Pomyslnou třešničkou byly dva závody novodobých motocyklů kategorie Supermono a volného závodu do 250 ccm. Druhý ročník obnoveného Slováckého okruhu se opět vydařil a mezi nejúspěšnější jezdce patřil vídeňský profesor Martin Loicht, který bral dva zlaté věnce, Karel Matuš st. vyhrál jízdu pravidelnosti sidecarů se spolujezdcem P. Škodou. V sidecarech startoval také pořadatel a zároveň starosta Uherského Hradiště Libor Karásek, se spolujezdcem Milanem Šobáněm ml. Ve volném závodě do 250 ccm si to o vítězství opět rozdali domácí jezdci Karel Matuš jr. a Karel Kalina, kde se ze zlatého věnce radoval prvý zmíněný. V supermonech po mnohaleté pauze startoval domácí Pavel Šlezar a nechyběl ani Pavel Matuš. Z jezdců, kteří na Slováckém okruhu startovali již v 50. letech, můžeme jmenovat Václava Paruse, Františka "Frankieho" Mrázka nebo Milana Šobáně.

V budoucnu se k místním jezdcům přidávali další a další závodníci. Zlaté věnce začal sbírat Pavel Navrátil a k otci Šlezarovi se přidal jeho syn Michal. V kategorii sidecarů závodil Petr Verbík, Marian Panáček, Karel Rydlo, Karel Kalina se spolujezdcem Radkem Koňaříkem a ve 125 ccm startoval i Jan Pospíšil z Kunovic. Za místní Motosport klub startovalo i několik přespolních jezdců.

V dalších letech pořadatelé vypisovali nové kategorie závodních motocyklů a jelo se už o body do republikového přeboru klasik, do mistrovství ČR supermono nebo do poháru přírodních okruhů tříd 125 SP, 125 GP, 250 SP. V roce 2013 přibyly rychlé motocykly kategorie supertwin a v roce 2018 třída do 600 ccm. Nejsilnější motocykly v historii Slováckého okruhu přidali pořadatelé v roce 2019 a byla jí třída nad 600 ccm. Tento premiérový závod "litrů" vyhrál Aleš Nechvátal.

Nejúspěšnějším jezdcem v historii Slováckého okruhu ve Starém Městě mezi lety 2004-2019 se stal domácí Karel Matuš junior, který získal celkem 12 vítězství ve volné třídě 250 ccm a klasik 500 ccm. Vyhrál také první závod volné třídy na letišti v Kunovicích v roce 2003. 10 zlatých věnců získal v supermonech Libor Kamenický a TOP 3 uzavírá Vítězslav Hatan, který vyhrál 9 závodů v kategorii klasik. K nejúspěšnějším domácím jezdcům se řadí Pavel Navrátil se sedmi výhrami ve třídě klasik 250 a volná 250 ccm. V jízdě pravidelnosti sidecarů získal 5 zlatých věnců Petr Verbík, se spolujezdci Panáčkem, Parýzkem a Konvalinkovou.

Dlouhou šňůru 17 podniků Slovácký okruh, pořádaných Motosport klubem v AČR, přerušila v roce 2019 covidová epidemie. Původní klub, pod vedením předsedy Libora Karáska zanikl a motocyklové závody se do Starého Města podařilo vrátit až v roce 2022 novému Motoklubu Staré Město z.s.. Původním pořadatelům, kterým se v novém tisíciletí podařilo vrátit tradici silničních motocyklových závodů na Slovácko se sluší poděkovat za jejich obětavost a práci, kterou za těch dlouhých 17 sezón odvedli. Závody ve Starém Městě byly vždy pořádány pro lidi a hlavně pro jezdce, mezi kterými bylo pokaždé velké množství místních reprezentantů. Na závodech diváci neplatili žádné vstupné a startovné pro jezdce patřilo k nejnižším v republice. Dlouho se také vyplácely finanční odměny nejúspěšnějším závodníkům. Díky patří jmenovitě bratrům Karáskovým, Josefu Mizerovi a Bazalovi, Oldřichu Čížkovi, Jiřímu Svobodovi, Karlu Křovinovi, Františku Buchalovi a Karafiátovi a nespočetnému množství dobrovolníků z řad místních obyvatel a jezdců, kteří se podíleli na bezvadném průběhu každého Slováckého okruhu na trati ve Starém Městě. Novým pořadatelům nového Slováckého okruhu O cenu Milana Šobáně se sluší popřát mnoho zdaru při organizaci závodů do dalších let!