Břeclav

Jihomoravská Břeclav byla v minulosti významným průmyslovým městem a také důležitým železničním uzlem. Na konci 2. světové války postihl Břeclav spojenecký nálet na místní nádraží, který však značně poničil centrum. Po válce a novém osídlení města se v Břeclavi začal rozvíjet kulturní i společenský život. Významný rozmach zažil také motorismus a hlavně motoristický sport. Právě v motosportu zanechala Břeclav významnou historickou stopu.

Rychlostní motocyklový okruh v Břeclavi

Po vzniku SVAZARMu v roce 1952 započala v Břeclavi široká sportovní činnost a vznikl také okresní Auto-motoklub. Mezi zapálené činovníky patřil např. Arnošt Baťka nebo středoškolský učitel Karel Vlasák. V neděli 19. října 1952 měli diváci možnost vidět terénní soutěž motocyklů, která startovala přímo ve městě. Hned v následujícím roce mohli obyvatelé města obdivovat rychlé závodní motocykly a odvážné jezdce přímo v ulicích města. V neděli 21. června 1953 se postavili první závodníci na start dvoukilometrového silničního závodu, který byl situován na ulici Marxovy sady (dnes Sady 28.října) u městského parku. Závodilo se na kostkách ve čtyřech objemových třídách 150, 250, 350 a Katalogy 250 ccm. Trasa závodu vedla kolem vlakového nádraží a v obou nejsilnějších třídách zvítězil brněnský závodník Miroslav Čada na stroji Walter. V následujícím roce zopakovali břeclavští silniční závody znovu. II. rychlostní motocyklový okruh se konal v neděli 23. května 1954. Na počest nedávno zesnulého kolegy uspořádali podnik jako ,,Memoriál Karla Vlasáka“ a pozůstalá rodina darovala putovní pohár pro absolutního vítěze. Vítěz v každé třídě obdržel kromě věnce i finanční odměnu 300 Kčs a věcné ceny darované místními národními podniky. Závodilo se opět ve čtyřech kubaturách a propustnost tratě byla 12 jezdců. Ve startovní listině figurovali i dva břeclavští závodníci. Ve třídě 150 ccm startoval Zdeněk Bartoš a ve třídě katalogových 250 Zdeněk Dobrovolný. Oba jeli za VPŠ Břeclav. Třídu 150 ccm vyhrál Oldřich Rys ze Slavkova před domácím Zdeňkem Bartošem, který za druhé místo získal i 250 Kčs.  Třídu závodních 250 ccm vyhrál Pavel Slavíček a katalogové 250 ccm opanoval Bohumil Šenkyřík.  Absolutním vítězem závodní neděle se stal brněnský závodník František Mrázek. Ten s motocyklem JAWA 350 ccm zvítězil o 3 vteřiny před Pavlem Slavíčkem a za svůj triumf získal mimo věnce a finanční odměny i putovní pohár Karla Vlasáka. V tomto závodě startoval také jediný slovenský závodník František Srna z PDA Nitra. Závodní neděli poznamenala jedna nehoda a i přes tento incident závody proběhly hladce. Přesto byl tento silniční okruh motocyklů v Břeclavi na dlouho poslední a na další závod v ulicích města si diváci museli počkat dlouhých 16 let.

Další motoristické disciplíny

To ale neznamenalo, že by motorismus z Břeclavi zcela vymizel. Mimo silničních závodů pořádali místní Svazarmovci celou škálu motoristických disciplín. V polovině 60. let byly sloučeny závodní organizace Svazarmu a vznikl Automotoklub při národním podniku Gumotex. Předsedou motoristů byl František Maršálek a motoristický oddíl zbudoval nedaleko břeclavského zámku dokonalou motokárovou dráhu i plochodrážní ovál. Ten měl asfaltový povrch a na závody se zavážel škvárou. Břeclav hostila Mistrovství Československa jednotlivců na klasické ploché dráze v roce 1967 a závodil zde třeba pětinásobný mistr Československa Luboš Tomíček. Z jezdců místního plochodrážního týmu byl úspěšný např. Oldřich Kachyňa nebo Miroslav Bačík.

Populární byly v 60. letech také závody motokár, které se jezdily na dráze u zámku i přímo v ulicích města. Start byl v ulici Sady 28. října a jezdilo se kolem parku. Další varianta závodu se jezdila přímo na náměstí. Závodů motokár se mimo jiných aktivně účastnili i břeclavští bratři Tibor a Kamil Hrušečtí, František Polach nebo Hynek Pavliš z Lednice. Tito jezdci se následně proslavili i v závodech silničních motocyklů.

Návrat silnice do ulic města

Břeclav měla v 60. letech několik silničních závodníků, kteří se účastnili i mistrovství republiky. Bylo tedy žádoucí, aby se silniční motocyklové závody vrátily opět do města. To se podařilo v neděli 12. července 1970, kdy se postavili první jezdci na start silničního závodu ve Staré Břeclavi. V tomto roce slavil národní podnik GUMOTEX výročí 20 let od svého vzniku.

O okruhu: prostor startu a cíle byl situován u vilové zástavby na Lidické ulici a hned vedle se nacházela známá ,,Breclavská kasárňa malovaná“. V areálu kasáren se nacházelo i parkoviště závodních strojů a vojáci ze zdejšího útvaru tvořili nejen početnou část diváků, ale podíleli se také na organizaci závodu. Cílová rovinka ulicí lidickou měřila téměř 1 kilometr a následovalo rychlé esíčko ,,u transformátoru“. Po 300 metrech přišlo na řadu prudké brzdění do levé zatáčky do ulice Na kopci. Po několika desítkách metrů následovala opět prudká levá zatáčka na ulici Generála Šimka. Po více, jak půl kilometrové rovince projeli jezdci další levou zatáčkou kolem kapličky. Po dlouhé rovině ulicemi Školní a Na pěšině, vedoucí podél řeky Dyje, následovala poslední levá zatáčka u Břeclavské pivnice, která stála 200 metrů od startu a cíle. Celý okruh měřil 3400 metrů a povrch byl asfaltový, s výškovým rozdílem 10 metrů.

1970

První ročník se jel jako oblastní přebor motocyklů ve čtyřech objemových kategoriích. Tréninky začínaly v 9 hodin ráno a ve 14 hodin přišly na řadu ostré závody. Závod kategorie 50 ccm na 12 kol byl záležitostí jezdců z nedalekého Hodonína. Zvítězil Milan Štěrbák před Zdeňkem Bednaříkem a Ladislavem Machálkem. Následující závod 125 ccm opanovali domácí jezdci z Břeclavi, jedoucí na motocyklech značky ČZ. Zlatý věnec bral Kamil Hrušecký, před starším bratrem Tiborem. Bratrské duo doplnil na třetím místě taktéž domácí František Polach. Hynek Pavliš v této sezóně závodil v mistrovství ČSSR, takže v oblastním přeboru v Břeclavi mohl startovat mimo klasifikaci. V pořadatelském sboru vykonával funkci vedoucího parkoviště. Dalším břeclavským jezdcem ve třídě 125 ccm byl Petr Polášek s motocyklem ČZ.

Závod 250 ccm vyhrál Eman Quirenz ml. před Jaroslavem Ludvíkem ze Slavkova, kterého v následujícím závodě 350 ccm porazil opět Eman Quirenz, tentokráte ale senior. Závody na zdejším městském okruhu se osvědčily a tak mohli pořadatelé z Automotoklubu při n.p. GUMOTEX zopakovat podniky i v dalších letech.

HYKATI

Obstarat kvalitní závodní motocykl za minulého režimu nebylo vůbec jednoduché a mnoho amatérských jezdců bylo nuceno improvizovat a vylepšovat své stroje svépomocí. To byl také případ bratrské dvojice Tibora a Kamila Hrušeckých, kteří po začátcích na motokárách a terénních motocyklech, přesedlali na závody silničních motocyklů. Po několika letech za řídítky různých strojů s motory ČZ nebo RAVO došlo k rozhodnutí, že si sestrojí závodní motocykl vlastní výroby. Starší bratr Tibor byl zručný mechanik a Kamil dokázal všechny nápady přenést na papír a zhotovit tak nezbytné technické výkresy. Jelikož výroba kompletního závodního motocyklu nebyla jednoduchá, bylo rozhodnuto, že vzniknou rovnou motocykly dva. K projektu přizvali také kolegu a závodníka Hynka Pavliše a tím byl položen základ ke konstrukci a hlavně názvu nového motocyklu. Z prvních slabik svých křestních jmen Hynek, Kamil, Tibor vznikl exoticky znějící název HYKATI. S přímluvou předsedy AMK Karla Machovského a se svolením ředitele Gumotexu ing. Nešpora, začaly vznikat jednotlivé díly v podnikových dílnách, které byly ve své době špičkově vybaveny. S výrobou prvních modelů vypomohl slovenský závodník František Srna, který na závodech v Břeclavi startoval již v 50. letech. Do vlastních rámů zabudovali vzduchem chlazené dvoutaktní motory se šoupátkovým rozvodem a svépomocí zhotovili mnoho dalších dílů (ojnice, brzdy, nádrže, kapoty, sedla). S výrobou výfuků vypomohl břeclavský klempíř pan Janulík. Na sezónu 1971 byly připraveny 2 motocykly HYKATI o objemu motoru 125 ccm, které osedlal Kamil Hrušecký a Hynek Pavliš. Oba jezdci se účastnili mistrovství ČSSR. Tibor Hrušecký byl zručný a pečlivý mechanik a aktivně závodil ve 2. výkonnostní třídě. Své motocykly HYKATI postupem času také inovovali a v roce 1973 se s nimi dokonce účastnili závodu mistrovství světa GRAND PRIX v Brně.

Mistrovství ČSR-B v Břeclavi

Od roku 1971 pořádal AMK Svazarmu při n.p. Gumotex silniční závody motocyklů, které byly započítávány do klasifikace mistrovství republiky B, pro jezdce 2. výkonnostní třídy. Pořadatelé zvolili pro svůj podnik datum 9. květen, což byl státní svátek k výročí osvobození vlasti. Proto se některé ročníky odjely i ve všední dny. K obvyklým kategoriím 50, 125, 250 a 350 ccm vypisovali břeclavští pořadatelé také volnou třídu 125 ccm o pohár SČSP (Svaz československo-sovětského přátelství). Od roku 1972 přibyla také třída Katalog 175 ccm.

1971

Pořadatelé z břeclavského Automotoklubu připravili závodní trať pro první závody mistrovství ČSR-B v neděli 9. května, a tak se od 9. hodiny ranní v Břeclavi čile trénovalo. Ředitelem závodu byl Bohuslav Šimáček a tajemníkem František Maršálek. V pořadatelském sboru figurovalo také mnoho rodinných příslušníků, z řad místních jezdců.

První závod kategorie 50 ccm začal ve 14,00 a jel se na 10 kol. Výsledky tohoto závodu se nepodařilo dohledat, ale o vítězství zajisté zabojovala trojice František Zohn, Jiří Šimčík nebo Eduard Klimek na stroji Tomos.

Následující třída 125 ccm se jela na 12 kol a domácího Františka Polacha porazil jen Jaroslav David. Tibor Hrušecký dojel do cíle na 5. místě. Třídu 250 ccm vyhrál brněnský Velen Slezák a 350 ccm jeho kamarád a kolega Jiří David.

Do volné třídy o pohár SČSP byla přihlášena pětice domácích jezdců. Vedle bratrů Hrušeckých a Hynka Pavliše, to byl František Polach a Petr Polášek. První místo získal Kamil Hrušecký na novém motocyklu HYKATI a potěšil tak mnoho diváků kolem trati.

1972

Závody v tomto roce připadly na úterý a pořadatelé vypsali dokonce 6 závodních kategorií. První závod třídy 50 ccm vyhrál Ladislav Vaculík z AMK Moravany. Ten měl k dispozici motocykl Kreidler, se kterým v mistrovství ČSSR závodil Eduard Klimek. Následující závod 125 ccm vyhrál k radosti místních diváků Hynek Pavliš z Lednice, který pro tento rok přišel o 1. výkonnostní třídu. Další kategorie opanovali ostravští závodníci, když 250 ccm vyhrál Richard Bílý a 350 ccm Ivan Králík. Novou třídu katalogů vyhrál dle očekávání Ladislav Neubauer z Ořechova a svůj první závod v kariéře si zde odjel Karel Kalina z Uh.Hradiště.

Ve volné třídě 125 ccm startoval loňský mistr republiky Bedřich Fendrich s motocyklem Tatran a závod také vyhrál. Vítězný hattrick Kamila Hrušeckého na domácí trati se tento rok nekonal.

1973

Svátek osvobození Československa vyšel tento rok na středu a tak se v Břeclavi závodilo uprostřed týdne. První místo ve třídě 50 ccm putovalo po roce opět do Moravan u Kyjova, když Jaroslav Srneček zvítězil před Josefem Čermákem a Jiřím Šimčíkem. Na 11. místě dojel domácí jezdec František Ondra na stroji JAWA.

Třídu 125 vyhrál Jan Šup ze Židlochovic na motocyklu RAVO. Z domácích jezdců dojel nejlépe Josef Vacula na 5. místě a Jan Beránek byl v cíli s motocyklem ČZ patnáctý. Dvěstěpadesátky vyhrál Jiří David před Jiřím Mrkývkou a Pavlem Ševčíkem a získal tak své druhé vítěství na břeclavské půdě. Nejsilnější 350 ccm opanoval Zdeněk Němec z Fryštáku a katalogové 175 ccm suverénně vyhrál Eduard Klimek z AMK Moravany na motocyklu HONDA, před Ladislavem Neubauerem na ČZ. Jak dopadl volný závod 125 ccm není bohužel známo.

Za necelý měsíc po závodech v Břeclavi se jelo mistrovství republiky v Klatovech. V závodě 125 ccm vážně havaroval z 5. místa břeclavský závodník František Polach s motocyklem RAVO. To znamenalo jeho faktický konec závodní kariéry za řídítky motocyklu. Na motosport ale nezanevřel a po uzdravení dále spolupracoval na organizaci závodů.

1974

Týden po závodech v Hlučíně se jel další podnik mistrovství ČSR-B v Břeclavi. Úvodní závod 50 ccm vyhrál Josef Frolec a získal tak v pořadí 3. zlato pro AMK Moravany z břeclavského okruhu. Navázal tak na úspěch týmových kolegů L. Vaculíka a J. Srnečka. V závodě 125 ccm zvítězil Miloš Sedlák před Františkem Valou a třetí místo zůstalo doma. Zelený vavřínový věnec vybojoval Milan Uhlíř s motocyklem HYKATI. Josef Vacula na motocyklu RAVO, ani s jedničkou jedoucí Tibor Hrušecký, cíl závodu neviděli. Jan Beránek s motocyklem ČZ 125 dojel do cíle na 14. pozici.

Kategorii 250 ccm vyhrál po roce opět Jiří David, který startoval na motocyklu JAWA s válci Yamaha, z dílny tragicky zesnulého slovenského závodníka Františka Srny. Tímto vítězstvím si Jiří David zajistil zlatý hattrick z břeclavských závodů. Další brněnský jezdec Jan Havel vyhrál následující závod 350 ccm, před Miroslavem Medkem a Jiřím Mrkývkou. V katalogových 175 ccm triumfoval podle očekávání Petr Štěpán z Hýsel, který jel na motocyklu Honda, po Eduardu Klimkovi. Druhý dojel Ladislav Neubauer a za ním Ivo Vana.

Při prvním dubnovém závodě mistrovství ČSSR 1974 v Písku dojel Kamil Hrušecký na druhém místě za znojemským Bedřichem Fendrichem. Za necelé 3 týdny byli diváci v Břeclavi svědky dalšího souboje této dvojice ve volné třídě 125ccm. Bedřich Fendrich jel s motocyklem RAVO-Tatran a Kamil Hrušecký měl motocykl opatřen motorem značky MZ. V cíli bylo pořadí stejné jako v Písku a zlato putovalo do Znojma. Na třetím místě dojel další domácí jezdec Josef Vacula s motocyklem RAVO, po Františku Polachovi.

1975 - Mistrovství ČSSR V Břeclavi

V rámci oslav 30. výročí osvobození Československa dosáhli místní pořadatelé vrcholu své činnosti, když motocyklové závody v Břeclavi byly vypsány jako mistrovství ČSSR ve třídách 125 a 250 ccm. Museli tím značně upravit program závodní neděle, když zrušili nejslabší a nejsilnější třídy 50 a 350 ccm. Zůstaly jen původní dvě třídy M ČSR-B a katalogy 175 ccm. Ředitelem závodu byl tchán Tibora Hrušeckého Arnošt Baťka a jeho faktickým zástupcem František Polach. Funkce hlasatele se zhostil známý komentátor Karel Březina. Termín břeclavského závodu byl po několika letech změněn a datum připadl na neděli 11. května. V sobotu 10. května se jelo mistrovství republiky třídy 50 ccm v Dobrušce. Po dojetí závodu následoval pro některé jezdce rychlý přesun, do téměř 250 km vzdálené Břeclavi. Mezi jezdci, kteří museli stihnout v jednom víkendu dva podniky MR byl např. Bedřich Fendrich, Zbyněk Havrda, Jiří Šafránek, Otto Krmíček nebo Eduard Klimek. V první kategorii 125 ccm M ČSR-B se utkali jezdci 2. výkonnostní třídy jihomoravského a severomoravského kraje. Závod vyhrál Jan Dobiáš z Račic na stroji JAWA, před Petrem Frankem a Jiřím Kotasem. Následující závod M ČSR-B 250 ccm vyhrál Radomír Rafaja před ostravským Ivanem Králíkem a Antonínem Dostálem. Závod katalogů na 10 kol vyhrál možná trochu překvapivě Horymír Hegr, před Ladislavem Neubauerem. Třetí místo obsadil Ivo Vana a zopakoval své loňské umístění. Na řadu přišel vrchol v podobě dvou tříd mistrovství ČSSR. Diváci s napětím očekávali start domácího Kamila Hrušeckého s novým motocyklem MZ-HB a jeho souboj s republikovou špičkou stopětadvacítek. Možná vinou nervozity z domácího prostředí, nebo pouze špatnou náhodou, se včas nepodařilo vyměnit studenou svíčku u Kamilova motocyklu. Startovní pole motocyklů bylo již odstartováno, když se Hrušeckým podařilo nastartovat a Kamil se vydal na stíhací jízdu. Mezitím probíhal boj o čelo závodu mezi Zbyňkem Havrdou, Zdeňkem Židlíkem a loňským mistrem republiky Bedřichem Fendrichem. O vítězi bylo rozhodnuto v posledním 12. kole v poslední zatáčce před cílem, kdy se obratným manévrem dostal Zbyněk Havrda před Zdeňka Židlíka. Na třetím místě dojel znojemský Bedřich Fendrich a Kamil Hrušecký po stíhací jízdě projel cílem na 7. místě. Na startu mistrovských 250 ccm se sešla opět celá československá špička. Chyběl však Vladimír Jarolím, který v měřeném tréninku měnil svíčku a nepodařilo se mu kvalifikovat do závodu. Na Yamahách 250 se představil Slovák Peter Baláž, Jiří Král a Eman Quirenz. Na továrních, vodou chlazených a dvouválcových Jawách startoval Bohumil Staša a Jan  Novotný. V první řadě na startu nechyběl ani zkušený Stanislav Klátil a poleposition patřila Peteru Balážovi. Loňského mistra republiky Bohumila Stašu potkal na startu podobný osud jako Kamila Hrušeckého ve 125 ccm. Podařilo se mu motocykl nastartovat téměř po 40 vteřinách, od povelu startéra a jeho závod se proměnil ve stíhací jízdu. Peter Baláž nedal soupeřům téměř šanci a závod vyhrál. Na druhém místě projel cílem Stanislav Klátil a za ním až tovární jezdec Jan Novotný. Bohumil Staša dokázal svou stíhací jízdou dorazit do cíle na 9. pozici.

Tímto závodem se v podstatě uzavřela historie silničních motocyklových závodů v ulicích Břeclavi. Žádný další závod se v tomto městě již nekonal. Motorismus tímto však z města nevymizel a to nejlepší na fanoušky břeclavského závodění teprve čekalo. V následující sezóně se bratrům Hrušeckým podařilo po dlouholetém úsilí vybojovat titul mistra republiky za rok 1976 v kategorii 125 ccm silničních motocyklů. Kamil s motocyklem MZ-HB vyhrál tři mistrovské závody, dvakrát byl druhý a jednou třetí a tím byla mnohaletá práce mechanika Tibora Hrušeckého po zásluze odměněna.